Alzheimerova choroba je bohužel onemocnění velmi časté, jehož výskyt se zvyšuje s věkem. Je to jedna z nejvýznamnějších příčin demence (další časté příčiny demence starých lidí jsou mnohočetné miniaturní cévní mozkové příhody způsobené celoživotním poškozováním malých mozkových cév aterosklerózou a vysokým tlakem).
Příčina: Podstatou Alzheimerovy nemoci je odumírání mozkových buněk (neuronů) ne jasné příčiny. Souběžně s tím bývá nalézáno i zmenšování mozku, to ovšem není znak specifický pro toto onemocnění. Proč k tomuto odumírání dochází, nikdo zcela přesně neví.
Projevy: Odumírání mozkových buněk se dlouhou dobu neprojeví. Mozek je velmi složitá soustava tvořená bohatě pospojovanými neurony, která má dobrou schopnost případné ztráty nahrazovat. Tato schopnost není neomezená a v jistém stupni se začnou projevovat příznaky demence, abulie (pasivita, ztráta vůle vykonávání činností) a případně známky organického psychosyndromu. Proces trvá roky (kolem 10-15 let). Postižený nejprve ztrácí výkonnost, hůře se učí nové informace, častěji zapomíná. Později se neschopnost zapamatovat si nové informace zhorší, člověk se stává zmateným a může v méně známém prostředí snadno zabloudit. Nakonec nastupuje úplná demence a ztráty soběstačnosti. Mohou být narušené i základní návyky jako chození na záchod, zachovávání základní hygieny a samostatný příjem potravy. Relativně často se u pokročilých forem nemoci objevuje inkontinence stolice. Určitě se musí jednat o dost náročnou nemoc jak pro pacienta, dokud si úpadek svého intelektu uvědomuje, tak i pro jeho blízké okolí, které se o něj musí ve zvýšené míře starat. Lidi, kteří se takto o svoje blízké starají, opravdu obdivuji. Péče o nemohoucího příbuzného, který vás ani nemusí poznávat, musí být velmi obtížná a psychicky náročná.
Zajímavé na celém procesu je fakt, že ztráta paměti postupuje od nejnovějších informací po nejstarší. Typickým příkladem byla paní M. Tchatcherová. V době pokročilé fáze choroby měla bývalá premiérka problém vzpomenout si na to, co měla ráno k snídani, ale zcela brilantně dokázala hovořit o politické situaci Anglie v 50. letech. Na první pohled se člověk s pokročilým onemocněním Alzheimerovou chorobou může v jistých chvílích jevit naprosto zdravý.
U mnoha nemocných s Alzheimerovou chorobou se začne rozvíjet i Parkinsonova choroba a naopak. Zdá se, že tyto nemoci spolu mají určitou souvislost.
Rizikové faktory: Nesporně je to věk a určitou roli může hrát genetika (častější výskyt v některých rodinách), jinak se dost tápe. Zmínil bych teorii toxicity hliníku a kyslíkových radikálů pro mozek, viz prevence a léčba.
Prevence: Prevence je věc svízelná. Podle novějších informací se jeví důležitý pravidelný pohyb a dostatečná fyzická aktivita s podílem zdravé stravy s dostatkem ovoce a zeleniny. Kromě toho je doporučeno včasné léčení složek metabolického syndromu, jako je vysoký tlak, vysoký cholesterol apod. Pravidelná stimulace mozku (křížovky, učení se nových věcí apod.) může mít také svůj význam, ale ukazuje se, že výše zmíněná fyzická aktivita je v prevenci demence výrazně účinnější.
Léčba: V léčbě se zkouší mnoho přípravků, například léky zasahující do metabolismu mozkových tekutin přenášejících vzruchy (tzv. neuromediátorů), jako jsou např. inhibitory acetylcholinesterázy, dále pak léky na zlepšení mozkové činnosti - tzv. nootropika (například Piracetam), antidepresiva a jiné. Je velká snaha tuto nemoc léčit a moderních výrobků je hodně. Zhodnotit jejich účinnost je ale pro mne nemožné, to bude neurolog vědět mnohem lépe.
Vhodná léčba se mj. řídí i konkrétní pokročilostí choroby, která se často hodnotí pomocí tzv. mini-mental testu. Je to test o 30 otázkách a úkolech různé obtížnosti jako jsou otázky na datum, místo, početní úkoly. Dle počtu dosažených bodů (čím více bodů, tím lépe) se hodnotí tíže stavu, případně rychlost postupu choroby.
