Skip to main content

Egilok

Egilok je lék, který se řadí do skupiny beta-blokátorů. Tyto léky patří mezi základní léky na vysoký tlak, onemocnění srdce a poruchy srdečního rytmu. Účinnou složkou preparátu je sloučenina metoprolol.

 

Princip: Metoprolol v organizmu blokuje tzv. beta-receptory pro stresové hormony (jako je např. adrenalin) a tím tlumí nežádoucí efekt stresové reakce na orgány. Dochází k poklesu krevního tlaku, ke zpomalení srdeční činnosti a snižuje se riziko vzniku závažných poruch srdečního rytmu. Metoprolol patří mezi tzv. kardioselektivní beta-blokátory, to zjednodušeně řečeno znamená, že maximum jeho účinku je na beta-receptory v srdci.

 

 

Využití: Egilok můžeme podávat při zvýšeném krevním tlaku a v malých dávkách u nemocí srdce jako je ischemická choroba srdeční (angina pectoris, stavy po infarktech), kardiomyopatie a srdeční selhávání. Dříve byly beta-blokátory u selhání srdce zakázány, nyní se naopak považují v malých dávkách za nepostradatelné. Snižují totiž v srdci spotřebu kyslíku, zpomalují srdeční rytmus a brání vzniku poruch rytmu. Egilok předepisujeme i u bušení srdce a zjištěných poruch rytmu, při kterých bije srdce příliš rychle (například rychlá fibrilace síní, flutter síní, rychlý pulz u zvýšené funkce štítné žlázy a mnohé další) – lék buď nastolí normální rytmus nebo alespoň poruchu rytmu zpomalí.

 

 

Podávání: Záleží striktně na doporučení předepisujícího lékaře a na důvodu, proč je lék užíván. Obvykle se podává 2x denně dávka 25-100 miligramů a většinou se nepřekračuje celková denní dávka 200 miligramů. Zvláště u srdečního selhávání se u beta-blokátorů musí začínat s nízkými dávky, které se postupně navyšují. Existuje i forma léku nazvaná Egilok succ, která se odlišuje zpomaleným uvolňováním preparátu. Ta se podává 1x denně.

 

 

Nevýhody: Egilok může způsobit přílišné snížení krevního tlaku a z toho plynoucí slabost a kolapsy. Zpomalení srdeční frekvence může vyvolat bradykardii s kolapsem nebo se zhoršením příznaků srdečního selhání. To se stává zejména při současném užívání beta-blokátoru s látkami jako je verapamil (např. léky Isoptin a Verapamil) a diltiazem (např. lék Diacordin), proto se tato kombinace důrazně nedoporučuje. Z dalších významnějších vedlejších efektů bylo u beta-blokátorů popisováno zhoršení nemocí průdušek jako je astma, chronická bronchitida a CHOPN, snížení libida a různé trávící obtíže.