Münchhausenův syndrom je psychiatrická porucha, která negativně postihuje zejména okolí nemocného. Postižený má potřebu získávat sympatie okolí předstíráním nejrůznějších chorob. Je obtížné určit, nakolik se jedná o úmysl, a nakolik o nevědomou činnost.
Jedinci s Münchhausenovým syndromem s oblibou vyhledávají lékaře s nejrůznějšími obtížemi a spokojeně se nechávají vyšetřovat, případně léčit. V dnešní době moderní medicíny, kdy jsou na jednu stranu dostupné nejrůznější vyšetřovací metody a na druhou stranu mají lékaři permanentní strach ze soudních žalob, je pro podobné pacienty ideální prostředí. Vyšetření vychází negativně, ale vzhledem k faktu, že pacient trvá na přetrvávání obtíží, vyšetření se časem opakují.
Jakákoliv spolupráce je velice obtížná, pacient obvykle odchází od lékaře nespokojený, ale po čase se vrací, nebo si najde jiného nicnetušícího lékaře. Bludný kruh se opakuje, dokud lékaři nepřestanou pacienta vyšetřovat a zajistí mu péči psychiatra. V takovém případě ovšem riskují pacientův hněv. Psychiatrické vyšetření a následná psychiatrická léčba (pomocí léků a psychoterapie) je ovšem jedinou možností, jak stav nemocného zlepšit. Spolupráce postiženého a náhled na psychiatrickou podstatu problému je důležitý.
Krajně odporným a nebezpečným je Münchhausenův syndrom by proxy [baj proxi] neboli Münchhausenův syndrom v zastoupení, kdy se rodič (v drtivé většině matka) snaží upoutat pozornost a získat sympatie okolí předstíráním nejrůznějších nemocí u svého dítěte. Mnohdy se přitom neštítí dítěti ublížit. Dítě takto postiženého rodiče tráví své dětství v nemocnici a je opakovaně invazivně vyšetřováno. Matka mu může podávat nejrůznější léky, které vyvolávají obtíže, například léky proti zácpě k vyvolání průjmů a dehydratace. Po odejmutí dítěte z „péče“ matky jeho obtíže vymizí.
