Skip to main content

Ortopedie

Ortopedie

 

Stážuje se ortopedickém oddělení na Motole nebo na ortopedickém oddělení v nemocnici Na Bulovce. Můj kruh stážoval na Motole a proto popíšu jen tamní stáž. Ortopedie nepatřila k mým oblíbeným předmětům. Je vcelku dost těžká, přístup některých ortopedů byl zpočátku takový zvláštní (neřekl bych přímo nepřátelský, ale prostě takový divný) a některé přednášky byly víceméně k ničemu.

Naštěstí se to časem zlepšilo. Dost doporučuju držet se na stážích as. Netvala, dost toho vysvětlí a ukáže.

 

***O výuce Na Bulovce mi napsal kolega Jan Papík tohle: Ráno je každý den vizita s panem prof. Dunglem, pak mediky převezme nějaký asistent a ukáže jim zjímavé případy, případně je učí základy ortopedického vyšetření. Po stážích následují přednášky.

Zkouška má praktickou i teoretickou část. V praktické části, kterou zkouší asistenti, se popisují rentgeny a poznávají nástroje. Teoretickou zkoušku zkouší prof. Dungl (tramatolog), doc. Chomiak (dětský ortoped), doc. Podškubka (specializuje se na měkké struktury) a as. Tóth (onemocnění páteře). Kolega byl na zkoušce u doc. Chomiaka a nemůže si na něj stěžovat.***

 

Výuka Na Motole začíná každý den seminářem a pak se každý kruh rozdělí na 3 skupiny (ambulance-oddělení-sál). Na sál doporučuji zajít alespoň jednou. Když tam ukážete alespoň trochu zájmu, tak vám na sále operující lékaři leccos vysvětlí, a taky alespoň jednou v životě uvidíte pořádnou řezničinu. Ona taková totální endoprotéza kyčelního kloubu může některé kolegyně se slabým žaludkem lehce znepokojit. Ambulance a oddělení byly také docela v pohodě. Na oddělení klasicky dostanete pacienta, uděláte anamnézu a fyzikální vyšetření, zhodnotíte rentgenový snímek. Není to nic těžkého.

 

Zkouška: Tenhle ústav za nás tak nějak neuznával SIS a na zkoušku jsme se zapisovali přímo u paní sekretářky hned první den stáží. Kdo to nevěděl, měl smůlu.

U zkoušky to zřejmě většinou jde bez větších problémů, špatné řeči se vedou jen o doc Vavříkovi, ale nemůžu to podepřít vlastní zkušeností. Rozhodně však zkoušku nepodceňte. Otázek je celkem 59 (34 je ortopedie, 25 je traumatologie) a bude nutné si na mnohé z nich trochu zopakovat anatomii. Výrazně vám to pomůže. Některé otázky jsou krátké, jiné (např. dysplasie kyčelního kloubu) až neuvěřitelně rozsáhlé a plné zcela nových odborných termínů. Jirka Beneš jako obvykle nezklamal a vytvořil vypracované otázky, doporučuji zejména jeho traumatologii.

Kromě ústní zkoušky je i praktická zkouška, na které se zkouší poznávačka ortopedických nástrojů. Ty jsou celou dobu stáže k dispozici v seminární místnosti. Na konci denní stáže je vhodné tam jednou zůstat o něco déle a prohlédnout si je. Kromě toho vypracovala kolegyně Nikol poznávačku nástrojů v elektronické formě.

 

Součástí praktické zkoušky je i popis RTG. Zkouškových RTG je asi 20 a studenti je oficiálně nemají vidět. No, nicméně téma RTG nakousněte před nějakým asistentem, např. as. Netvalem a...uvidíte sami :-).

 

Obecně si u ústní zkoušky dávejte pozor na jména významných ortopedů, podle kterých se jmenují nemoci, vyšetření a nástroje. Tato jména jsou často vyžadovaná, např. avaskulární nekrosa tuberositas tibie je morbus Osgood-Schlatter, u dysplasie kyčelního kloubu je nutno znát Ortolaniho, Bettmana, Pavlíka, Frejka, Hanauska, Shentona, Hlavinkova, Kopitze apod. Najdete to v učebnicích. Je to blbost, která nepotěší. Tolik jmen jsem se snad neučil na žádný jiný předmět.

Přezůvky a plášť: Plášť a přezůvky jsou potřeba každý den stáže.

 

Absence: Je povolená 1 absence bez nahrazování.

 

Verdikt: Vcelku těžký předmět, který mi dal znalosti upotřebitelné na státní zkoušce z chirurgie, u nějž jsem byl ale rád, že je už za mnou. Jen tak na okraj tvoří ortopedické otázky asi 20% otázek SRZk z chirurgie.

 
 
 



 

On-line poradna:
460 článků chorob, 180 potravin, 490 bylinek, 137 skupin léků.
Přesto chápu, že individuální rada má větší hodnotu.
Napište mně, pokusím se poradit, nebo doporučím odborníka.
Nahlédnout do poradny Dr.Mix lékárníka Ondřeje.