Skip to main content

Oslepnutí

Ztráta zraku znamená pro člověka vymizení našeho hlavního orientačního smyslu, kterým získáváme většinu informací z okolního prostředí. Jde proto o značný handicap, který je ve srovnání se ztrátou ostatních smyslů velmi obávaný.

 

Příčiny: Zrakové vjemy jsou přijímány v tkáni oka (přesněji na sítnici), jsou přeměněny na elektrické signály a ty jsou pak nervovými vlákny vedeny do mozkového centra, které je zpracuje. Porucha kdekoliv v průběhu tohoto složitého systému může vyústit ve ztrátu zraku. Dovoluji si zde uvést alespoň ty nejčastější a nejvýznamnější příčiny slepoty.

 

1. Šedý zákal (katarakta) – V současnosti se ve vyspělých státech jedná asi o nejčastější důvod poruchy zraku včetně oslepnutí. Jedná se o onemocnění oční čočky, která s věkem ztrácí své vlastnosti a snižuje se kvalita přenosu zrakového vjemu na sítnici. Naštěstí jde o velmi dobře léčitelný stav, operační řešení se dnes provádí zcela rutinně. Více si přečtěte v článku o kataraktě.

 

2. Zelený zákal (glaukom) – Opět jde o onemocnění oka, v tomto případě jde o zvýšený tlak nitrooční tekutiny. Tento tlak poškozuje sítnici a bez léčby po delší době způsobuje slepotu. Základem léčby jsou léky na snížení nitroočního tlaku, invazivní možností jsou i oční operace směřující k zajištění lepšího odtoku nitrooční tekutiny z oka.

 

3. Makulární degenerace – Označuje se i jako degenerace žluté skvrny. Žlutá skvrna na sítnici je místo, kde se nachází nejvíce buněk přijímajících zrakové vjemy. Nejlépe jsou zde vnímány barvy a vzniká nejlepší kvalita obrazu. Na vzniku choroby se podílí věk, oxidační stres a proces aterosklerózy tepének v sítnici. Udává se i podíl nedostatku zinku.

 

4. Diabetická retinopatie – Jedná se o nebezpečnou komplikaci neléčené, nebo nedostatečně léčené chronické cukrovky. Cévy sítnice jsou cukrovkou trvale poškozovány, ucpávají se a to je spojeno s novotvorbou nových cév. Tyto nové cévy jsou však nekvalitní, mohou praskat a krvácení může způsobit odchlípení sítnice. Právě to je důvod, proč nemocní s cukrovkou musí pravidelně docházet na oční vyšetření, aby se včasným ošetřením oslepnutí zabránilo.

 

5. Trachom – Dříve se jednalo o celosvětově bezkonkurenčně nejčastější příčinu slepoty (s maximem výskytu v rozvojových státech), nyní počet trachomů prudce klesá s celkově se zlepšující kvalitou a dostupností lékařské péče. Trachom je infekční chorobou a původcem je nitrobunečný parazit chlamydie.

 

6. Vrozené vady – Existuje celá řada vrozených vývojových vad, při kterých se vyskytuje buď samotná slepota, nebo slepota kombinovaná s hluchotou. Relativně častěji bývají slepotou postiženi albíni (lidé s vrozeným nedostatkem pigmentu). Vrozeně se slepota vyskytuje i u dětí, jejichž matka v těhotenství prodělala zarděnky.

 

7. Otrava metanolem – Tato chemicky alkoholu podobná sloučenina vzniká například při nekvalitní destilaci alkoholických nápojů. V těle se na rozdíl od alkoholu mění na velmi toxické produkty včetně kyseliny mravenčí a může poškodit řadu orgánů včetně zrakového nervu. Více najdete v příslušném článku.

 

8. Úrazy – Poškození tkáně oka jakýmkoliv úrazem může být pochopitelně spojeno se ztrátou jeho funkce. Zvláště nebezpečné je poškození oka agresivními kyselinami a zásadami.

 

9. Těžký nedostatek vitaminu A - Vitamin A je důležitý pro tvorbu zrakového pigmentu rhodopsinu, který je nezbytný pro vidění za nižšího osvětlení. Proto nedostatek vitaminu vede ke zhoršení zraku, patrné je to hlavně v šeru (tzv. šeroslepost). Kromě toho dochází k narušení sliznic slzných kanálků, což vede k osychání spojivek a rohovky. Rohovka sama je nedostatkem vitaminu A postižena také za vzniku tzv. keratomalacie. Není-li tento stav řešen, vede časem k nevratnému poškození oka a trvalé ztrátě zraku.

 

10. Pásový opar - Forma pásového oparu, která napadne oko a jeho okolí může vést ke ztrátě zraku. Proto jsou pacienti s oční formou onemocnění většinou hospitalizováni a dostávají vyšší dávky protivirových léků nitrožilně.

 

11. Mozkové příčiny – Slepotu nezpůsobují až tak často, nicméně při narušení nervových drah vedoucích informace o zraku, nebo při narušení zrakového centra v mozku může slepota vzniknout. Relativně často se s tím setkáváme u mozkových nádorů vycházejících z podvěsku mozkového (hypofýzy), příkladem je tzv. kraniofaryngeom. Hypofýza totiž leží v blízkosti křížení zrakových nervových vláken a její nádor může vlákna začít při svém růstu utlačovat. Stav se projeví poruchami zorného pole a v případě, že nebude léčen, může nemocný časem zcela oslepnout. Krátkodobé oslepnutí na jedno oko může být způsobeno ucpáním cévky vyživující oko krevní sraženinou a může být varovným příznakem blížící se mozkové mrtvice. Toto krátkodobé oslepnutí na jedno oko se odborně označuje jako amaurosis fugax [amaurózis fugas] a je důvodem k okamžitému navštívení lékaře.