Patologická zlomenina

Za patologickou zlomeninu označujeme takovou, kdy ke zlomení kosti stačila abnormálně malá (či v některých případech žádná) síla. Tento stav je nejčastěji způsoben buď nadměrným odvápněním kosti nebo jejím postižením metastatickým, či jiným procesem.

 

Příčiny:

1. Osteoporóza – Jedná se o běžné onemocnění pacientů pokročilého věku, objevuje se typicky u žen po přechodu. Na jeho vzniku se podílí mimo jiné i nedostatečný příjem vápníku a také nedostatek vitaminu D.

 

2. Pagetova choroba - Toto metabolické onemocnění je spojeno se zvýšeným odbouráváním kostí a jejich chaotickou novotvorbou. Kosti bolí, deformují se, ztlušťují a snadněji se lámou. Přesnější informace hledejte v textu určeném této nemoci.

 

3. Rakovina kostí – Do této skupiny spadají zhoubné nádory vycházející přímo z kosti a okolní pojivové tkáně a ne zcela přesně je k nim řazen i tzv. Ewingův sarkom. Patologické zlomeniny vznikají jak v místě růstu nádoru, tak v případě vzniku vzdálených kostních metastáz. Nutno dodat, že postižení kostí zhoubnými kostními nádory a jejich metastázami je relativně vzácné, mnohem častěji jsou kosti postiženy metastázami jiných nádorů (viz níže).

 

4. Metastázy – Postižení kostí metastatickým procesem je spojeno s  nepříjemnými bolestmi (často v bederní páteři při onemocnění bederních obratlů) a často i patologickými zlomeninami. Metastazovat do kostí umí celá řada zhoubných nádorů, typicky se jedná o rakovinu prsu, rakovinu prostaty, rakovinu plic, apod.

 

5. Nezhoubná ložiska v kostech – Sílu kosti mohou snížit i nejrůznější ložiska, která nemají charakter zhoubného nádoru. Mohou to být nezhoubné nádory vycházející z kostní tkáně a pak samozřejmě kostní cysty.

 

6. Mnohočetný myelom – Tento krevní nádor vychází z jednoho typu bílých krvinek. Dochází k postižení nejčastěji plochých a krátkých kostí, jako jsou kosti lebky nebo žebra. Kromě bolestí kostí se objevují velmi snadné zlomeniny. Detailnější informace najdete v příslušném textu.

 

7. Hyperparatyreóza – Zvýšená funkce příštítných tělísek (obvykle kvůli nádoru příštítných tělísek) je spojena s vyšší tvorbou tzv. parathormonu, který je zodpovědný za odvápňování kostí. Více o tomto stavu si přečtěte v článku o hyperparatyreóza.

 

8. Vrozené kostní choroby - Zvýšenou lomivost kostí najdeme i u některých vrozených kostních onemocnění, jako je například osteogenesis imperfecta.

 

Diagnostika: Základem je anamnéza a fyzikální vyšetření, lékaře bude kromě bolestí v kostech zajímat přítomnost jakýchkoliv dalších obtíží, které by mohly spadat do příznaků nádorových onemocnění. Dále se doplňuje rentgen postižených kostí, při podezření na myelom se rentgenují zejména žebra a lebka. Odvápňování kostí lze potvrdit z krevních náběrů. Osteoporóza se pak dovyšetřuje tzv. denzitometrem, což je speciální rentgen k hodnocení hustoty kostí. Metastázy skeletu se velmi dobře najdou při scintigrafii kostí, při jejich potvrzení je nutné hledat primární ložisko nádoru (které se ovšem někdy nepodaří najít). Další vyšetření a eventuální léčbu cílíme dle výsledků výše zmíněných vyšetření.


Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.ncbi.nlm.nih.gov