Vyšetření stolice je v medicíně velice důležité. Je to ostatně logické – stolice představuje významný odpadní produkt našeho metabolizmu a může nás informovat o stavu trávicího traktu. V dnešní době existuje celá řada testů, kterými můžeme ve stolici vyšetřit přítomnost celé řady sloučenin a mikroorganizmů, v běžné praxi se nicméně provádí jen některé z nich.
Hned úvodem bych zdůraznil, že chceme-li na běžném pracovišti vyšetřit stolici u pacienta s trávícími obtížemi, nezačínáme nějakými testy, ale klasickým rozhovorem a fyzikálním vyšetřením.
Anamnéza: Důležitá je informace o konzistenci, barvě a četnosti stolic. Jsou přítomné průjmy, zácpa, nebo jejich střídání? Udává-li pacient průjmy, je nutné se ptát na četnost stolic denně. Jedna průjmovitá stolice denně není vůbec to samé jako deset průjmovitých stolic denně. Barva stolice je také důležitá – normální stolice je hnědá, pozornost by měla vzbudit stolice světlá, žlutavá a mastná, zelená, černá a-nebo červená příměsí krve. Vždy je dobré se zeptat, zda je ve stolici přítomen hlen.
Fyzikální vyšetření: Pohledem lze vyšetřit okolí konečníku (přítomnost řitní trhliny, nebo píštělí) a nutností je i vyšetření konečníku prstem. Nejen, že můžeme nahmátnout nádorové ložisko nebo vnitřní hemoroidy, ale můžeme pohledem zhodnotit vzhled stolice, která zůstane na prstu rukavice. Vyšetření břicha pohmatem a poslechem je samozřejmostí.
Testy: Z běžně prováděných testů má největší význam test na okultní krvácení, mikrobiologické vyšetření a některé další chemické testy. Test na okultní krvácení je zásadní součástí celorepublikového screeningového programu k vyhledávání časných forem rakoviny tlustého střeva. Měl by se nicméně provádět preventivně u pacienta bez obtíží. Mikrobiologické vyšetření nám pomáhá hledat infekční mikroorganizmy ve stolici, což má samozřejmě největší význam u průjmů. Bakterie se obvykle prokazují kultivačně, speciálně u pseudomembranózní kolitidy se prokazuje bakteriální toxin. Přítomnost parazitů ve stolici se hodnotí klasicky pod mikroskopem. Moderní chemické testy nám umožňují stanovovat koncentrace enzymů slinivky břišní, protilátek a dokonce i zhodnotit přítomnost Helicobactera Pylori v žaludku. Modernější je vyšetření tzv. kalprotektinu ve stolici, kterému jsem věnoval zvláštní článek.
Využití: Vyšetření stolice je důležité zejména u akutních průjmových onemocnění, kdy nás zajímá přítomnost a typ infekce (např. pseudomembranózní kolitida, kampylobakterióza, apod.), případně zvažujeme přítomnost, či tíži ulcerózní kolitidy nebo Crohnovy choroby. U úbytku na váze nejasné příčiny nás může zajímat přítomnost parazitů ve stolici. Zcela zásadní je vyšetření stolice v prevenci rakoviny tlustého střeva (již zmíněný test na okultní krvácení). Vyšetření stolice na přítomnost antigenu Helicobactera Pylori má význam ke zhodnocení efektivity jeho přeléčení pomocí antibiotik. U chronické pankreatitidy nás množství trávicích enzymů slinivky ve stolici informuje o tíží stavu a schopnosti tyto enzymy tvořit.
Nevýhody: Vyšetření stolice nemá prakticky žádné nevýhody, snad jen nutnost získání vzorků stolice a manipulace s nimi může někdy pacient odrazovat a omezovat jeho spolupráci. Některá historická (i když i dnes využitelná) vyšetření složení stolice si vyžadovala její několikadenní sběr, v takovém případě si z estetického hlediska lze nespolupráci a neochotu pacienta dobře představit.
Výhody: Vyšetření stolice je neinvazivní, pracuje se s materiálem přirozeně vyloučeným z těla. Velmi dobře nás může informovat o poměrech v trávicí trubici a tím nepřímo i o řadě dalších orgánů a metabolických procesů. Pochopitelně je nutno zdůraznit, že v ideálním případě měli začít vyšetřování stolice rozhovorem s pacientem a jeho fyzikálním vyšetřením. Dle mého názoru je to vhodné i u plánovaného screeningového testu na okultní krvácení – když nám pacient při rozhovoru udá, že na vlastní oči viděl ve stolici příměs krve, pak je testování stolice zbytečné a je vhodné hned udělat kolonoskopii.
Zdroje
https://kidshealth.org
https://www.northshore.org
