Zácpa je jedním z nejčastějších příznaků vycházejících z trávicí trubice. Obvykle spíše znepříjemňuje život, ale nejedná se o nic závažného. Za jistých okolností, které si popíšeme níže, však musíme k problematice zácpy přistupovat s velkou opatrností.
Příčiny:
1. Výživa, životní styl – V naší západní společnosti je zácpa velmi často spojena s nevhodnou výživou. Poměrně velký význam má nedostatek vlákniny v potravě. Čím méně vlákniny je, tím je objem stolice menší a její konzistence tužší. K tomu přispívá i nedostatečný příjem tekutin. Tuhá stolice pochopitelně složitě prochází střevy a tím vzniká pocit zácpy. Další klasickou komplikací je divertikulóza. K problematice výživy přistupuje i sedavý způsob života bez dostatečného pohybu, který se snížením střevní pohyblivosti souvisí také.
2. Léky – Celá řada léků je spojena se zácpou. Typickým příkladem jsou silné opiáty (např. morfium a jemu podobné léky) užívané v léčbě bolesti a četná antidepresiva.
3. Psychika, věk – U mladších lidí se může zácpa objevovat při stresu nebo při změně prostředí (cestování, dovolená apod.) U starých lidí mívá zácpa více příčin daných psychickými změnami a neurologickými chorobami. Depresivní syndromy, demence a vyšší věk pacientů bývá poměrně často spojen s poruchou pasáže stolice. K těmto problémům pak přistupují i nejrůznější neurologické choroby jako je například Parkinsonova nemoc. Se starými lidmi trpícími zácpou se z těchto důvodů setkáváme prakticky běžně.
4. Nadužívání laxativ – Nadměrné užívání některých léků proti zácpě může vést po dlouhé době k oslabení střevní svaloviny a tím paradoxně k zácpě. Z toho důvodu je vhodnější namísto léků zkusit řešit zácpu nejprve dietními a režimovými změnami.
5. Metabolické příčiny – Snížení pohyblivosti střev se objevuje při některých stavech souvisejících se změnami iontů draslíku a vápníku (hyperkalcémie, hypokalémie), při snížené funkci štítné žlázy a při dlouhotrvající cukrovce, kdy dochází k narušení funkce orgánových nervů.
6. Hemoroidy – Jsou-li bolestivé, může očekávaná bolest při odchodu stolice vést k více či méně vědomé snaze stolici odkládat. To bývá spojeno se snížením pohyblivosti střev a následně k zácpám.
7. Řitní trhlina – Zde platí to samé, co pro hemoroidy. Trhlina žádnou překážku odchodu stolice nepředstavuje, ale prudká bolest konečníku při stolici může značně negativně ovlivnit častost vyměšování dotyčného jedince.
8. Rakovina tlustého střeva – Toto je pochopitelně jedna z nejzávažnějších příčin zácpy. Některé z nádorů rostou do dutiny tlustého střeva a tu začnou kruhově zužovat. Následuje typické střídání průjmu a zácpy. Je-li toto střídání spojeno s některými obecnými příznaky nádorových onemocnění, měl by být pacient zcela jistě vyšetřen.
Diagnostika: Komplexní vyšetření stolice je zásadní. Velmi důležitá je anamnéza. Lékař by měl zjistit, jak dlouho zácpa trvá, zda se střídá s průjmem, jestli je přítomna krev ve stolici, zda pacient trpí bolestí při odchodu stolice a zda jsou přítomny jakékoliv jiné obtíže, přičemž důraz by měl být kladen na příznaky nádorových onemocnění. I znalosti životního stylu a stravovacích návyků je podstatný. Z diagnostického procesu se pochopitelně provádí krevní náběry, ty však mají u zácpy jen omezenou informační hodnotu – důležitý může být krevní obraz, neboť chudokrevnost je poměrně častá u některých forem zhoubného nádorů střeva.
Z fyzikálních metod vyšetření se kromě klasického vyšetření břicha zrakem a hmatem uplatňuje vyšetření konečníku prstem.
Ze zobrazovacích vyšetřovacích metod se obvykle provádí ultrazvuk břicha (a případně CT vyšetření) a případně endoskopické metody, jako je gastroskopie a v tomto případě zejména kolonoskopie. Kolonoskopie je velmi cenným vyšetřením, kdy si lékař může prohlédnout celé tlusté střevo a z podezřelých struktur může odebrat vzorky.
Léčba: Zácpa sama o sobě může být řešena projímadly (laxativy). Je-li zácpa důsledkem jiné choroby, je důležité léčit prvotně toto onemocnění a problém se vyřeší.
