Skip to main content

Ztráta řeči

Ztráta řeči se odborně označuje jako afázie a neměli bychom si ji plést se ztrátou hlasu (afonie). Je nutné ji považovat za velmi závažný příznak, který obvykle souvisí s narušením funkce některých mozkových center. Afázii není možno chápat jako stav, kdy člověk nemluví. Afázie může mít různou tíži a důsledkem je buď narušení kvality nebo kvantity řeči (nebo obojího). Z odbornějšího pohledu na věc rozlišujeme tzv. motorickou afázii a senzorickou afázii.

 

Motorická afázie souvisí s poruchou tvorby řeči. Řeč je pomalá, postiženému se špatně mluví, špatně vyslovuje, těžko hledá slova, nemůže najít správná slova k popisu jednotlivých předmětů a situací, nedokáže slova uspokojivě poskládat je do vět. Intonace a melodičnost vět je narušená. Postižený je si své poruchy většinou vědom a to způsobuje depresivní ladění. Motorické afázii se také říká Brocova afázie.

 

Druhým základním typem afázie je tzv. Wernickeova afázie. V tomto případě je řeč postiženého sice plynulá, ale rozvíjí se naprostá ztráta kvality řeči. Slova bývají nesmyslná a věty nedávají žádný smysl. Pro řeč nemocného existuje pojem "slovní salát". Nemocný si své poruchy nemusí být vůbec vědom a z jeho pohledu nepochopitelné nechápání jeho řeči ostatními ho může zlobit a frustrovat.

 

Za třetí důležitý typ afázie lze označit globální afázii, která je jakousi kombinací obou předchozích. Postižený prakticky ztrácí schopnost pochopit a tvořit řečové vzorce, zachovány mohou být jen určité základní fráze. Globální afázie většinou znamená těžké poškození mozkových řečových center.

 

 

Příčiny

 

1. Mozková mrtvice - Mozkové příhody jsou asi nejčastějšími příčinami poruchy řeči. Vyskytnout se mohou oba typy afázie, ale Brocova je zřejmě častější. Za velmi varovné je nutno považovat i jen krátká porucha řeči s neschopností promluvit, nebo opakováním jednoho a téhož slova, která se rychle zlepší. Může se jednat o tzv. tranzitorní ischemickou ataku, která může být za krátký čas následována rozsáhlou mozkovou mrtvicí.

 

2. Mozkové nádory - Mozkové nádory, které svým růstem poškodí některou z řečových oblastí mohou mimo jiné způsobit i poruchy a ztrátu řeči.

 

3. Infekční procesy - Infekce mozkové tkáně a těžce probíhající záněty mozkových blan mohou narušit řeč. Jedná se často o závažné stavy, které nezřídka končí smrtí nemocného, nebo zanechají trvalé následky.

 

4. Demence - Řada nemocí způsobujících demenci může svým průběhem narušit i schopnost tvořit a chápat řeč. V tomto případě bývá afázie spojená s narušením intelektu.

 

5. Epilepsie - Některé formy epilepsie se mohou projevovat nejen všeobecně známými poruchami vědomí a silnými křečemi. Ve skutečnosti je symptomatika záchvatů dost pestrá a zahrnuje i záchvatovitými poruchami řeči.

 

6. Psychiatrické příčiny - Člověk může přestat mluvit i z důvodu ryze psychiatrických. Celá řada psychiatrických onemocnění se projevuje ztrátou řeči, někdy může jít o součást posttraumatické stresové reakce. Existuje psychiatrický stav známý jako selektivní mutismus, kdy ztráta řeči provází jen určité konkrétní situace.

 

 

Diagnostika

Pacient s poruchou řeči musí být vyšetřen neurologem a případně je mu provedeno vyšetření mozku některou ze zobrazovacích metod (CT vyšetření, magnetická rezonance). Pomocným vyšetřením je EEG, které může pomoci v diagnostice epilepsie a některých forem demence. Další postup závisí na výsledcích těchto vyšetření.