Abstinenční stav u alkoholu patří do skupiny odvykacích stavů, které mohou nastat u všech návykových látek. Jeho průběh může být někdy velmi těžký s psychickými i fyzickými příznaky.
Příčiny
Abstinenční stav se objevuje u alkoholiků, tj. lidí regulérně závislých na alkoholu poté, co z nějakého důvodu náhle omezí nebo zcela vysadí alkohol. Že je špatně příležitostnému pijákovi poté, co to den předtím výjimečně s alkoholem přehnal, je normální. Nejedná se o abstinenční příznak, ale o pouhou kocovinu.
Projevy
Příznaky se objeví do několik hodin nebo maximálně několika dnů po vysazení alkoholu a jsou psychické a fyzické. Postižený se cítí velmi špatně, má vysoký tlak, třese se, potí se, buší mu srdce, je mu nevolno a obvykle opakovaně zvrací. U těžších stavů může být značně zvýšená tělesná teplota a mohou se objevit epileptické záchvaty. Z psychických projevů dominuje úzkost, poměrně vysoké je riziko rozvoje tzv. deliria tremens, což je porucha vědomí projevující se třesem, halucinacemi a zmateností, kdy může být dotyčný i agresivní. U těžkých projevů abstinenčního syndromu může postižený i zemřít.
Diagnostika
Diagnózu určíme snadno u alkoholika, který přestal pít a má zmíněné příznaky. Skutečně typický je třes rukou a celého těla.
Léčba
Základem terapie jsou tlumící látky ze skupiny benzodiazepinů v abnormálně velkých dávkách, které by normálního člověka spolehlivě uspaly. Kromě toho lze aplikovat některá antipsychotika, v případě nespolupracujícího pacienta je možná aplikace v podobě nitrosvalových nebo nitrožilních injekcí. Těžší stavy je rozhodně nutné léčit za hospitalizace.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.verywellmind.com
