Achalasie (achalázie) neboli porucha motility (pohyblivosti) jícnu je onemocnění relativně vzácné a má různou tíži projevu. Jícen je dutý orgán, který navazuje na hltan, a vyúsťuje do žaludku. Stěna jícnu je tvořena mimo jiné i svalovinou. Vzájemně koordinované stahy svalových buněk ve stěně jícnu řízená místními gangliovými buňkami vede při polykání ke správnému posunu potravy směrem k žaludku, od něhož je jícen oddělen dolním jícnovým svěračem (kruhově zesílená svalovina). Při postupu potravy k žaludku se svěrač opět díky místním gangliovým buňkám otevře a potrava „spadne“ do žaludku.
Achalasie je stav, kdy:
1. Dojde k postupnému ochrnutí svaloviny jícnu a tím pádem začne při polykání váznout posun soust do žaludku.
2. Dolní jícnový svěrač mezi jícnem a žaludkem není schopný se otevírat a zůstane stažený.
Schéma - Těžká achalazie, stažený dolní jícnový svěrač, hromadící se potrava v rozšířeném jícnu
Příčiny: Příčiny vzniku achalasie nebývají známé. Z nějakého důvodu začnou zanikat nervové gangliové buňky ve stěně jícnu a ve stěně svěrače, svalové buňky tím ztratí inervaci a přestanou fungovat, což vede k oběma výše uvedeným problémům. Ve vzácných případech může stav podobný achalázii doprovázet například infekční Chagasovu nemoc, která se nicméně v ČR nevyskytuje.
Projevy: Projevy nemoci vznikají postupně. Zásadním projevem je porucha polykání. Nemocný začne mít zprvu problém polykat velká tuhá sousta, zakuckává se, cítí bolest a tlak na hrudi v době jídla (jídlo se hromadí v jícnu a nepostupuje dále). Nemocný člověk si pomáhá tím, že sousta hojně zapíjí. Tekutiny nemocným jícnem lépe procházejí a mohou vzít tuhé části potravy s sebou. Dalším příznakem je častý kašel, který se typicky objevuje v noci, a opakující se infekce dolních cest dýchacích (opakované záněty průdušek a zápaly plic). Je to způsobeno častým zatékáním městnající se potravy do dýchacích cest. Dýchací cesty jsou sice chráněny záklopkou hrtanovou (epiglottis), nicméně když potrava v jícnu stagnuje, je šance jejího průniku i přes existenci záklopky velká.
Diagnostika: Podezření zjistí lékař při stížnostech pacienta na horší polykání tuhé stravy a na další výše uvedené příznaky. Z vyšetření lze provést gastroskopii (klasické vyšetření endoskopickým přístrojem skrz ústa a hltan do jícnu), která vyloučí jiné příčiny (například zúžení jícnu nádorovou hmotou) a velmi zkušený endoskopista prý dokáže achalázii jícnu rozpoznat pouhým pohledem. Kromě toho existuje vyšetření zvané RTG pasáž jícnu. Při tomto vyšetření pacient vypije rentgen kontrastní látku a rentgenem se ozřejmí jeho polykací akt. Zjistíme tak tvar jícnu, jeho náplň a jak látka odtéká dolním svěračem. Pokud se látka hromadí v jícnu a neodtéká, naše podezření to potvrzuje. Konečným vyšetřením je pak tzv. jícnová manometrie. Při té se do jícnu zasune tenká sonda, která měří tlak v jednotlivých částech jícnu. Pokud se při polknutí zjistí nárůst tlaku v dolním jícnovém svěrači, je diagnóza achalázie prakticky jistá. Tlak v dolním jícnovém svěrači by totiž, jak už jsem psal výše, měl při polknutí klesnout, aby potrava mohla vklouznout z jícnu do žaludku.
Prevence: Není možná. Pokud ovšem člověk zjistí jakékoliv problémy s polykáním, měl by navštívit lékaře. Kromě achalázie by mohlo jít i o rakovinu jícnu (typicky muž kolem 50 let věku). Rostoucí nádor může dutinu jícnu utlačovat a způsobit tak podobné příznaky. Nemocný s již zjištěnou achalázií jícnu by se měl kromě léčby pravidelně kontrolovat endoskopem, protože je u achalázie zvýšené riziko vzniku rakoviny jícnu.
Léčba: Vzhledem k tomu, že neznáme příčinu achalasie, je i léčba relativně svízelná. Je vhodné doporučit nemocnému jíst méně tuhou stravu (kaše, rozmačkaná a mletá strava) a jídlo vydatně zapíjet. Kromě toho se používají léky napomáhající relaxaci svalů svěrače.
Jícen lze dilatovat speciálním balonkem, případně se dá chirurgicky naříznout dolní jícnový svěrač (chirurgická myotomie) a tím se překážka odstraní. Tento výkon se pak často spojuje s fundoplikací (úprava vyústění jícnu do žaludku), protože nařízlý svěrač netěsní a mohla by se jím žaludeční šťáva vracet do jícnu - docházelo by ke stavu zámému jako refluxní nemoc jícnu.
Elegantní a moderní alternativou chirurgické myotomie je perorální endoskopická myotomie (tzv. POEM), kdy se dolní svěrač protne během endoskopického zákroku. Výkon je nicméně velmi náročný a provádí jej pouze specializovaná endoskopická pracoviště.
Možná je i aplikace botulotoxinu do oblasti dolního jícnového svěrače. Botulotoxin způsobí uvolnění svalů a tím pádem i svěrače. Efekt této terapie nicméně nebývá dlouhodobý.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
