Acidóza by se dala do češtiny přeložit jako „překyselení organizmu“. Lidské tělo je dynamický a neustále se měnící systém, v němž se musí udržovat celá řada stabilních parametrů a mezi nimi i určitá kyselost, kterou hodnotíme pomocí jednotek pH. Správné pH je důležité pro zdárný průběh metabolických reakcí a funkce enzymů. Za normálních okolností je pH lidského těla 7.3-7.4, pokles do nižších hodnot označujeme jako acidózu.
Pozn.: Určitá rovnováha, která panuje v organizmu mezi kyselými a zásaditými sloučeninami, se označuje jako acidobazická rovnováha.
Překyselení organizmu je hodně zprofanovaný termín a to i kvůli některým představitelům alternativní medicíny, kteří překyselení organizmu považují za takřka děsivý stav způsobující snad všechny známé choroby, a proti kterému je nutné užívat jejich výrobky. Ve skutečnosti sice acidóza není nijak pozitivní, ale je to pro naše tělo stav zcela přirozený a dobře známý, protože chemické reakce v našem těle vedou ke vzniku mnoha látek zvyšujících kyselost. Právě z tohoto důvodu má naše tělo celou řadu mechanizmů, kterými se dokáže s překyselením samo vypořádat a je to naopak zvýšení pH (alkalóza), se kterým si organizmus neví tak dobře rady.
Velmi zjednodušeně řečeno existují v našem těle sloučeniny, kterým říkáme pufrační systémy a ty jsou schopné výchylky pH korigovat. Jeden z nejdůležitějších pufračních systému pracuje mimo jiné s oxidem uhličitým. Když pH v organizmu klesá, pufrační systém zareaguje a pH udrží, přitom se vytvoří více oxidu uhličitého, ale ten může být vydýchán. Z toho plyne, že pro udržení správného pH je důležitý i zdravý dýchací systém. Kyselé sloučeniny jsou většinou z organizmu vylučovány ledvinami a z toho zase plyne, že pro udržení správného pH je důležitá normální funkce ledvin.
Acidózu bych chápal nikoliv jako chorobu, ale jako pouhý příznak celé řady chorobných stavů.
Příčiny
1. Metabolická acidóza – Sem spadají nejčastější příčiny acidózy, protože kyselé sloučeniny vznikají při řadě metabolických reakcí a k jejich nadbytku v těle může dojít velice snadno. Mezi nejvýznamnější příčiny patří:
a) Selhání ledvin – Akutní i chronické selhání ledvin narušuje odstraňování kyselých sloučenin z organizmu a zvyšuje riziko metabolické acidózy. Právě její rozvoj je jednou z důležitých indikace provedení dialýzy.
b) Diabetická ketoacidóza – Tento stav se objevuje u diabetiků 1. typu, kteří nejsou léčení (nebo jsou špatně léčeni) inzulinem. Jejich tělo nedokáže správně zpracovat cukr a získat z něj energii. Z toho důvodu metabolizmus vyrábí energii jiným způsobem, bohužel důsledkem je produkce tzv. ketolátek, které jsou velmi kyselé. Pokles pH je mohutně kompenzován pufračním systémem, následný nadbytek oxidu uhličitého je vydýcháván charakteristickým Kussmaulovým dýcháním.
c) Dlouhodobé hladovění – I v tomto případě chybí tělu energie z cukrů a vyrábí si ji za vzniku ketolátek. Zde však nejde na rozdíl od diabetické ketoacidózy o tak závažný stav a po příjmu potravy se stav upraví.
d) Účinek toxických sloučenin – Některé sloučeniny se po požití metabolizují na kyselé produkty a mohou ovlivnit celkové pH. Platí to pro požití velkého množství alkoholu, pro otravu metanolem a etylenglykolem.
e) Laktátová acidóza – Jedná se o stav, kdy dojde k poklesu pH při nahromadění kyseliny mléčné (laktát) v organizmu. Příčin může být více (viz příslušný text), lékaři se častěji setkávají s laktátovou acidózou při užívání některých léků na cukrovku (typicky sloučenina metformin).
f) Ztráty hydrogenuhličitanových iontů – Tyto ionty (HCO3-) jsou důležitou součástí pufračního systému a při jejich nedostatku není tělo dobře schopno vyrovnávat pH. Ke ztrátám může docházet ledvinami u některých vzácnějších ledvinných onemocnění (určitá forma renální tubulání acidózy) a při chronických průjmech (střevní šťáva je totiž bohatá na ionty HCO3-).
2. Respirační acidóza – Jak jsme si řekli výše, základní pufrační systém vytváří v rámci korekce nízkého pH oxid uhličitý a ten musí být vydechován. Poruchy dýchací soustavy, které způsobí narušení výměny dýchacích plynů a hromadění oxidu uhličitého proto ovlivní pufrační systém a to vede k acidóze. Nejčastějšími onemocněními jsou těžší případy CHOPN, plicní fibróza, rozedma, pneumotorax a velmi rozsáhlé zápaly plic. Dalšími možnými příčinami je oslabení dýchacích svalů při velmi těžké podvýživě nebo u myasthenia gravis. Méně časté jsou případy, kdy není chyba v dýchací soustavě, ale v narušení dechového centra v mozku (úrazy hlavy, nádory mozku a účinky některých drog a léků). To může zhoršit kvalitu dýchání a vést ke vzniku respirační acidózy.
Diagnostika
O stavu acidobazické rovnováhy nás většinou velmi dobře poinformuje odběr krve s vyšetřením koncentrace krevních plynů a koncentrace hydrogenuhličitanových iontů (Astrup). Součástí vyšetření by mělo být i zjištění ledvinných funkcí a koncentrace minerálů a laktátu v krvi.
Léčba
Acidózu jako takovou většinou neléčíme, ostatně to v řadě případů nadělá víc škody než užitku. Mnohem lepší je co nejrychleji přijít na to, co ji způsobilo a tento stav začít léčit. Je-li naše léčba úspěšná, dojde postupně k normalizaci pH a acidobazická rovnováha se ustálí sama.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.healthline.com
http://ccn.aacnjournals.org
