Akutní lymfatická leukémie (ALL), někdy také označovaná jako akutní lymfoblastická leukémie, je jednou ze 4 základních typů leukémií. Vyskytuje se typicky u malých dětí pod 5 lety věku a pak u starých lidí. Hned úvodem je vhodné poznamenat, že se daří vyléčit přes ¾ dětí, u starých lidí je účinnost léčby horší.
Při ALL vychází nádorový proces z nezralé krvetvorné buňky, ze které dále vyzrávají některé typy bílých krvinek (lymfocyty).
Příčiny: Změna některé z buněk na nádorovou je obvykle důsledkem chromozomálních poruch nebo mutací v její genetické informaci. Těchto poruch může být velké množství, ale jedno mají společné. Způsobí, že se buňka začne nekontrolovatelně dělit a přestane odpovídat na regulační působení našeho organizmu. Důvod mutace není vždy přesně známý. Může jít o vystavení se některým vyvolávajícím faktorům jako jsou některé chemikálie a radioaktivní záření. Zcela nepochybně je důležitá i přítomnost určitého genetického předpokladu.
Projevy: Nezralé nádorové lymfoblasty se usazují v kostní dřeni, v lymfatických uzlinách a tělesných orgánech. Zásadní problémy tohoto procesu jsou dva. Za prvé jsou nádorové bílé krvinky nezralé a neumí plnit obrannou imunitní funkci. A za druhé utlačí tvorbu ostatních krevních buněk (normální bílé krvinky, červené krvinky) a krevních destiček. Příznaky jsou zprvu nespecifické (únava, horečky, noční pocení, bolesti kloubů, nechutenství, ztráta na váze aj.). Dále vycházejí z napadení různých tkání nádorovými buňkami (zvětšené nebolestivé uzliny, zvětšená játra, zvětšená slezina a v případě ALL i bolesti kostí dolních končetin) a nedostatkem krevních buněk. Nedostatek červených krvinek se projevuje chudokrevností a anemickým syndromem. Nedostatek funkčních bílých krvinek se projeví opakovanými infekcemi, které jsou způsobeny oslabením imunity. Nedostatek krevních destiček se projeví zvýšenou krvácivostí (tvorba modřin).
Diagnostika: Anamnesticky se soustřeďujeme na výše zmíněné příznaky, v dětském věku nám je ovšem nemocné dítě nemusí vždy sdělit. Při vyšetření je nutno pátrat po modřinách, zvětšených uzlinách a zvětšené slezině. Velký význam má vyšetření krevního obrazu, kde hledáme zvýšený počet bílých krvinek. Z krevního obrazu můžeme i určit, zda je toto zvýšení dané vysokým počtem nezralých lymfocytů (lymfoblastů). Kvalitnější vzorky lze získat sternální punkci nebo ještě lépe odběrem kostní dřeně pomocí tzv. trepanobiospie. Získané bílé krvinky se dále vyšetřují, zjišťujeme přesnější typ nádorových buněk a hledáme, zda objevíme konkrétní mutaci. Podle toho pak můžeme lépe určit prognózu a nasadit správnou léčbu. V určení rozšíření nádorového procesu v těle nám mohou pomoc různé zobrazovací metody (rentgen plic, ultrazvuk nebo CT vyšetření, které se nejvíce uplatní při nálezu zvětšených uzlin).
Léčba: Základem léčby je chemoterapie. Existuje celá řada léčebných protokolů, které mají obvykle 3 fáze. V první fázi se cytostatiky likviduje největší množství nádorových buněk, následuje stabilizační a udržovací fáze, při kterých by se měl zničit zbytek. Cytostatika se kombinují s kortikoidy. Důležitá je ochrana mozku, jako prevence jeho napadení nádorovými buňkami se může provést jeho ozáření nebo aplikace cytostatik přímo do mozkomíšního moku.
Z novějších metod se v terapii ALL zkoušení různé metody biologické léčby a imunoterapie.
Je možné provést i transplantaci kostní dřeně. Je to rizikový zákrok, který zjednodušeně řečeno spočívá v likvidaci nádorových buněk a celé kostní dřeně nemocného pomocí silných chemoterapeutik a ozařování. Následně se tomuto člověku podá kostní dřeň dárce. V ideálním případě se zdravé buňky této kostní dřeně rozšíří po těle a osídlí kostní dřeň zničenou předchozí léčbou. Pokud toho nové buňky nejsou schopné, nebo pokud dostane během procesu pacient nějakou infekci, je to velmi vážné a nezřídka to končí smrtí.
