Jako amputaci chápeme chirurgické odstranění části horní, nebo dolní končetiny. Jednalo se o běžný zákrok ve válečných konfliktech, je však velmi častý i v moderní medicíně.
Význam: Zákrok se provádí po těžkých úrazech končetiny, kdy poškozenou končetinu není možné zachránit. Častěji je amputace končetiny prováděna v rámci řešení komplikací diabetické nohy a ischemické choroby dolních končetin. V případě, že u některé z výše zmíněných chorob dojde k nezvládnutelné bakteriální infekci nebo dokonce ke vzniku gangrény, provádí se amputace postižených tkání různého rozsahu. Amputaci pak můžeme chápat i jako život zachraňující zákrok. Bez ní by totiž jinak infekce přešla do nebezpečné otravy krve a nemocného usmrtila. K amputacím se uchylujeme i u postižení tkání končetin zhoubnými nádory, typicky u sarkomů. Dalším důvodem pro amputaci může být nevratné poškození končetiny při omrzlinách. Z méně častých příčin mohou být amputace prováděny i u jinak neřešitelných akutních tepenných uzávěrů na končetinách, u Bürgerovy choroby a u těžkých forem Raynaudovy nemoci.
Plánované amputace se provádí i u různých vrozených vývojových vad končetin, typicky při nadbytečných prstech. Cílem v tomto případě je korigovat vady a zajistit postiženému kvalitní život s co nejvíce funkčními končetinami.
Princip: Operační zákrok se provádí za uspání a v co nejmenším rozsahu, tj. odstraňujeme jen tu část končetiny, kterou nelze zachránit. Pracuje se s řadou nástrojů, hlavní je skalpel a chirurgická pilka. Operace spočívá v postupném příčném protětí končetiny a postupném rozdělení svalů, kostí, nervů a cév. Krvácení se zastavuje podvazy. Na závěr operace se různými technikami sešití kůže dotvoří konec pahýlu. Velmi důležitá je i pooperační péče se zabráněním infikace rány bakteriemi a časná rehabilitace.
Problémy: Problémem je samozřejmě ztráta končetiny, což má dopad na psychiku nemocného i jeho fyzickou výkonnost. Po operaci se mohou objevovat tzv. fantomové bolesti, kdy postižený amputovanou končetinu může mylně cítit. Zejména u ischemické choroby dolních končetin a u diabetické nohy může být nemocná i tkáň pahýlu, rána se nemusí hojit a může se do ní dostat infekce. V takovém případě se amputace opakuje o něco výše, někdy i několikrát po sobě.
Výhody: Výhoda amputace u vrozených vad je jasná. V ostatních případech chápeme amputaci až jako poslední řešení nebezpečného stavu, při kterém se odstraňuje již nezachranitelná část těla, která by svou přítomností ohrozila dotyčného na životě. A z tohoto pohledu je role amputace zcela nezastupitelná.
