Antituberkulotika představují poměrně specifickou skupinu léčiv, které prokázaly efekt proti původci tuberkulózy, což je bakterie známá jako mykobakterium tuberkulosis. Do skupiny těchto léků patří některá antibiotika a chemoterapeutika (myšleno v tomto smyslu jako chemické sloučeniny nezařaditelné do jiných lékových skupin, nikoliv ve smyslu chemoterapie proti rakovině).
Antituberkulotika se tedy používají v léčbě tuberkulózy, jsou efektivní proti většině jejích forem. Nicméně je nutné si uvědomit několik nepříjemných věcí. Mykobakterie jsou velmi odolné, terapie proto musí být dlouhodobá (obvykle 6 měsíců a více) a navíc bývá často nutné antituberkulotika kombinovat. Nepříjemné je to z důvodu častých vedlejších účinků, které mohou jednotlivé preparáty mít.
Velkým problémem je i narůstající odolnost (rezistence) mykobakterií proti antituberkulotikům. Rizikem vzniku rezistence je nedostatečná spolupráce některých pacientů v léčbě, neužívání léků, nebo předčasné ukončení léčby.
Účinné sloučeniny
Isoniazid – Isoniazid je látka chemicky vycházející z kyseliny isonikotinové. Na mykobakterie má dobrý účinek a v případě tuberkulózy jde o lék první volby. Podává se denně ve formě tablet. Nevýhodou jsou časté nežádoucí účinky, které zahrnují poškození jater se zvýšením jaterních testů, poškození nervů za rozvoje polyneuropatie a vznik alergických reakcí. Isoniazid se nachází např. v léku Nidrazid.
Rifampicin – Rifampicin patří mezi antibiotika, kromě tuberkulózy se nicméně moc nevyužívá, v léčbě TBC patří mezi léky první volby. Podává se denně ve formě tablet. Může způsobovat bolesti hlavy a trávicí obtíže, jeho vedlejší účinky jsou však výrazně nižší než u Isoniazidu. Rifampicin se nachází např. v léku Benemicin.
Pyrazinamid – Jedná se o sloučeninu, která poměrně spolehlivě zabíjí mykobakterie a dobře proniká do tělesných tkání, nicméně má řadu vedlejších účinků, jako je poškození jater a narušení metabolizmu kyseliny močové s vyšším rizikem dnavých záchvatů.
Streptomycin – Toto antibiotikum se řadí do skupiny aminoglykosidů. V léčbě tuberkulózy nepatří mezi léky první volby kvůli relativně silnému toxickému účinku na ledviny (nefrotoxicita) a sluchové ústrojí (ototoxicita).
Etambutol – Etambutol je také antituberkulotikum druhé volby. Mykobakterie přímo nezabíjí, ale blokuje jejich množení. Velmi závažným vedlejším účinkem preparátu je vznik zánětu optického nervu s rizikem poruchy zraku.
Další sloučeniny – Za určitých okolností se mohou v léčbě TBC podávat i některé jiné látky, například antibiotika jako je ciprofloxacin, amikacin, nebo kapreomycin. Nasazovány jsou však spíše tam, kde látky zmíněné výše nemají dostatečný efekt, nebo je nelze použít.
Zdroje
https://www.tbfacts.org
https://www.niaid.nih.gov
