Aspergilové infekce jsou většinou závažné infekční choroby, které jsou způsobené houbovou plísní známou jako Aspergillus. Problematika těchto stavů se týká zejména nemocných s výrazně oslabenou imunitou.
Příčiny: Aspergilly se řadí mezi mikroskopické vláknité houby, které se vyskytují všude kolem nás. Nejznámějšími zástupci této skupiny hub je Aspergillus flavus a Aspergillus fumigatus. Běžným způsobem infikace je vdechnutí aspergilových spór. Znovu je nutno poznamenat, že imunitní systém zdravých lidí si s aspergilovými infekcemi hravě poradí než se vůbec stihnou projevit a infekce se objevuje spíše u těžkých poruch imunity (AIDS, užívání silnějších imunosupresiv).
Projevy: Aspergilly většinou po vdechnutí napadnou dolní dýchací cesty včetně plic. Důsledkem je většinou těžce probíhající zápal plic s klasickými příznaky - horečka, kašel, zahlenění a dušnost. U některých nemocných v plicích vznikají dutiny podobné tuberkulóze a těmto ohraničeným ložiskům infekce říkáme aspergilomy. Při neléčené infekci se plíseň rozšíří po organizmu a může způsobit selhání základních orgánů.
Pozn.: Aspergillus flavus je zajímavý i tím, že produkuje tzv. aflatoxin. Tato toxická látka může kontaminovat některé nevhodně uskladněné plesnivé potraviny (cereálie, arašídy, oříšky, mandle apod.). a Po požití je aflatoxin silně toxický pro játra a navíc je rakovinotvorný (karcinogenní) - důsledkem je možný vznik jaterní cirhózy a rakoviny jater.
Diagnostika: Na nemoc bychom měli pomýšlet u nemocných se známou poruchou imunity a se zápalem plic nereagujícím na antibiotika. Rentgen plic a CT vyšetření prokážou ložisko zánětu v plicích, případně mohou ukázat přítomnost aspergilomu. Plíseň lze v mikrobiologické laboratoři vykultivovat ze sputa (vykašlaný hlen) a sérologicky potvrdit díky přítomnosti protilátek proti aspergillovi v krvi.
Léčba: Bez léčby může být infekce snadno smrtelná, proto se nedoporučuje otálet s nasazením speciálních protiplísňových léků (antimykotika). I při včasném zahájení terapie je však prognóza nemocných nejistá.
