Astrocytomy patří mezi mozkové a míšní nádory, přesněji řečeno je řadíme mezi gliomy. Gliomy jsou nádory, které vznikají nikoliv z nervových buněk (neuronů), ale z tzv. gliových buněk (viz buňky nervového systému). V případě astrocytomů jde o podtyp gliových buněk, který označujeme jako astrocyty. Astrocyty mají v mozku velkou řadu funkcí, například mají za úkol vyživovat neurony a podporovat přenosy signálů mezi jednotlivými neurony. Astrocytomy patří mezi nejčastější gliomy, je jich více podtypů, které se velmi výrazně odlišují svým chováním. Některé formy astrocytomů jsou smrtelně nebezpečné.
Příčiny: Není známá přesná příčina vzniku astrocytomů, zřejmě jde o kombinaci určitého genetického předpokladu a působení zevních faktorů.
Projevy: Některé astrocytomy se chovají nezhoubně, netvoří metastázy a „jenom“ rostou. My však dobře víme, že i takové chování může být v dutině lebeční nebezpečné, protože může postupem času způsobit zvýšení nitrolebního tlaku s příslušnými příznaky (bolest hlavy, nevolnost, zvracení, nesnášenlivost světla), které může člověka ohrozit na životě. Kromě toho mohou být přítomny nejrůznější neurologické obtíže (poruchy citlivosti a hybnosti částí těla, poruchy řeči, paměti apod.) včetně epileptických záchvatů.
Jiné astrocytomy se ovšem chovají zhoubně, poměrně invazivně se šíří a mohou vytvářet v mozku metastázy. Tyto formy mají vyšší riziko vzniku otoku mozku, který se opět může projevovat nitrolebním přetlakem. Nejagresivnější formou těchto zhoubných astrocytomů je tzv. multiformní glioblastom, jehož prognóza je skutečně špatná.
Diagnostika: Nádor je zjištěn buď náhodně nebo na základě neurologických příznaků. Pro diagnózu je nutné vyšetření pomocí některé ze zobrazovacích metod, jako je CT vyšetření mozku nebo magnetická rezonance. V případě, že je nádor dobře přístupný a panují pochybnosti o jeho typu, může být nutné provedení menšího neurochirurgického zákroku s biopsií a získáním vzorku tkáně k histologickému vyšetření.
Léčba: Malé nezhoubné astrocytomy jsou většinou řešitelné pomocí neurochirurgického zákroku, záleží však na jejich umístění (kvůli operačnímu přístupu) a na jejich velikosti. Zhoubné astrocytomy jsou léčené taktéž chirurgicky a někdy se chirurgie kombinuje s ozařováním a chemoterapií. Jejich odpovídavost na léčbu není ovšem vždy ideální a prognóza těchto agresivních astrocytomů je spíše špatná.