Audiometrie je důležitou vyšetřovací metodou lékařů ORL (ušní-nosní-krční). Provádí se spíše v nemocničních zařízeních, vyžaduje totiž určité přístrojové vybavení. Podstatou je vyšetření vnímání různých zvuků a jeho možných poruch.
Význam: Audiometrie má největší význam pro hodnocení poruch sluchu. Nejenže potvrdíme přítomnost vlastní poruchy, ale můžeme i určit, jaký typ zvuků je nejhůře vnímán, a dokonce lze odhadnout, ve které části sluchového aparátu se problém nachází.
Princip: K vyšetření není nutná žádná speciální příprava. Pacient by měl být umístěn ve spolehlivě zvukotěsném prostoru, vyšetřující pracovník ho většinou vidí skrze sklo. Na uši se dají sluchátka a do vyšetřovaného ucha se vyšle zvukový tón o určité frekvenci a hlasitosti. Frekvence a hlasitost tónu se mění a vyšetřovaný člověk dá signál, kdy tón uslyšel. Každé ucho je vyšetřeno zvlášť. Výsledkem je určitá křivka, ze které vyčteme, jaké zvuky (frekvence, hlasitost) pacient vnímá a jaké ne. Díky tomu vyhodnotíme tíži nedoslýchavosti.
Následně se používá i speciální přístroj, který se obvykle umístí za ušní boltec. Přístroj vibruje a vydává tóny, které se kostmi lebky šíří až do orgánu vnímání sluchu. Tomuto procesu se říká „kostní vedení“.
Díky výše zmíněným vyšetřením dokážeme odhadnout, kde se skrývá problém poruchy sluchu. Je-li vnímání zvuku ve sluchátku oslabeno, ale je normální kostní vedení, tak to znamená, že problém je v přenosu zvuku na smyslové buňky v hlemýždi, tj. problém je buď ve zvukovodu, na bubínku, nebo na kůstkách středního ucha (mluvíme o převodní poruše). Je-li narušeno slyšení tónu ve sluchátkách i při kostním vedení, pak je problém ve vlastním zpracování zvukové vibrace v hlemýždi vnitřního ucha nebo přenos vzniklého nervového signálu do mozku (mluvíme o percepční poruše). K bližšímu pochopení anatomických poměrů sluchového smyslu doporučuji text o poruchách sluchu.
Schéma - Převodní a percepční porucha ve vztahu k anatomii sluchového ústrojí
Nevýhody: Vyšetření nemá žádné zvláštní nevýhody, k jeho korektnímu provedení je ovšem nutné specializované a přístrojově náležitě vybavené pracoviště.
Výhody: Vyšetření je neinvazivní, nebolestivé a pacienta nevystavuje žádnému škodlivému záření. Navíc pomůže odhalit nejen přítomnost a závažnost poruch sluchu, ale i určit, kde v ústrojí sluchu se nachází vyvolávající příčina, což pomůže lépe směrovat další případná vyšetření.
Zdroje
https://medlineplus.gov
https://www.healthline.com
