Barrettův vřed je označení pro vředové onemocnění jícnu, které se objevuje v terénu tzv. Barrettova jícnu. Jako vřed (ulcus) můžeme označit narušení celistvosti sliznice, které dosahuje určité definované hloubky.
Příčiny: Barrettův vřed vzniká v důsledku poškozování sliznice jícnu kyselými šťávami vracejícími se z žaludku do jícnu v rámci tzv. refluxní choroby. Poškozovaná sliznice jícnu se může u některých lidí začít měnit na sliznici připomínající sliznici střeva (intestinální metaplazie) a tuto situaci označujeme jako Barrettův jícen. Další působení agresivních šťáv pak v určitých případech vede k pozvolnému vzniku vředu.
Projevy: Barrettův vřed se sám o sobě prakticky neprojevuje, pacient si může stěžovat „jen“ na pálení žáhy související s refluxní nemocí. Dramatické komplikace může mít akutní krvácení z vředu projevující se zvracením krve a melénou. Vzácně může teoreticky dojít ke smrtelně nebezpečnému protržení jícnu v místě vředu.
Diagnostika: Barrettův vřed lze diagnostikovat při gastroskopii, která nám umožní prohlédnout si jícen, objevit vlastní vřed v terénu sliznice Barrettova jícnu. Průkaz Barrettova jícnu samozřejmě vyžaduje odběr drobného vzorku sliznice na histologické vyšetření.
Léčba: Vřed sám o sobě se zaléčí léky proti žaludeční kyselosti, ideálně pomocí blokátorů protonové pumpy. Vzhledem k faktu, že v terénu Barrettova jícnu může s vyšší četností vzniknout rakovina jícnu, je vhodné u člověka s Barrettovým vředem po několika týdnech gastroskopii zopakovat, aby bylo prokazatelné, že vřed se vyhojil. I po úspěšném vyhojení vředu zůstává okolní sliznice Barrettova jícnu přítomna, a proto musí být pacient gastroskopicky pravidelně sledován v určitém časovém intervalu.
Zdroje
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
