Berylióza je onemocnění, které vzniká při vdechování berylia. Dlouhodobé vystavování se beryliu může způsobit chronické obtíže a nevratné změny plicní tkáně, proto si o berylióze povíme alespoň několik slov.
Příčiny: Berylium je chemický prvek, se kterým přicházejí do kontaktu lidé při těžbě surovin a lidé v mnoha odvětvích průmyslu, kteří pracují v prašném prostředí. Berylium se totiž může vyskytovat v prachu, který vzniká při průmyslové činnosti a zpracovávání surovin. Při nedostatečné ochraně může být berylium vdechováno, což vede k postižení dýchací soustavy.
Projevy: Akutní nárazové vystavení se většímu množství berylia ve vzduchu se projeví podrážděním dýchacích cest a může vzniknout neinfekční zánět plicní tkáně s kašlem a dušností. Příznaky dlouhodobého se vystavování beryliu jsou méně intenzivní, ale může docházet k postupnému vazivovatění plic (plicní fibróza) s postupně narůstající námahovou dušností a přetěžováním pravé poloviny srdce, kdy hrozí rozvoj plicního srdce a srdečního selhávání. Imunitní systém v plicích se obvykle snaží s beryliem vypořádat a to vede ke zvětšení místních mízních uzlin. Přítomny bývají i celkové příznaky jako únava, opakované epizody zvýšené teploty a bolesti kloubů.
Pozn.: Chronická berylióza dokáže být zrádná a u některých lidí se chronické příznaky objeví třeba i s mnohaletým opožděním po expozici (vystavení se) beryliu.
Diagnostika: Diagnóza je pravděpodobná u lidí, kteří prokazatelně přicházejí v pracovním prostředí do kontaktu s prachem obsahujícím berylium. Rentgen plic a CT vyšetření mohou prokázat zvětšené uzliny a známky plicní fibrózy. O funkci plic nás informuje spirometrie a další funkční plicní vyšetření, funkci srdce můžeme hodnotit pomocí echokardiografie. K přesnému stanovení diagnózy může být nutná biopsie (odebrání vzorku jehlou) plicní tkáně a její vyšetření pod mikroskopem, které prokáže charakteristické zánětlivé histologické změny.
Léčba: Základem terapie je co nejrychleji zabránit kontaktu s beryliem, a to buď ochrannými pomůckami nebo úplnou změnou zaměstnání. Jinak je léčba spíše symptomatická (kyslík, léky na odkašlávání), v pokročilých fázích onemocnění s těžkou dušností může být nutná léčba srdečního selhávání a trvalá domácí kyslíková terapie.
Zdroje
https://rarediseases.org
https://emedicine.medscape.com
