Betaloc [Betalok] je lék, který se řadí do skupiny beta-blokátorů. Tyto léky patří mezi základní léky na vysoký tlak, onemocnění srdce a poruchy srdečního rytmu. Účinnou složkou preparátu je sloučenina metoprolol.
Princip: Metoprolol v organizmu blokuje tzv. beta-receptory pro stresové hormony (jako je např. adrenalin) a tím tlumí nežádoucí efekt stresové reakce na orgány. Dochází k poklesu krevního tlaku, ke zpomalení srdeční činnosti a snižuje se riziko vzniku závažných poruch srdečního rytmu. Metoprolol patří mezi tzv. kardioselektivní beta-blokátory, to zjednodušeně řečeno znamená, že maximum jeho účinku je na beta-receptory v srdci.
Využití: Betaloc můžeme podávat při zvýšeném krevním tlaku a v malých dávkách u nemocí srdce (ischemická choroba srdeční, kardiomyopatie, stavy po infarktech a srdeční selhávání). Dříve byly beta-blokátory u selhávání srdce zakázány, nyní se naopak považují v malých dávkách za nepostradatelné. Snižují totiž v srdci spotřebu kyslíku, zpomalují srdeční rytmus a brání vzniku poruch rytmu. Preparát lze podávat i u bušení srdce a zjištěných poruch rytmu, při kterých bije srdce příliš rychle (například rychlá fibrilace síní, rychlý puls u zvýšené funkce štítné žlázy apod.). Lék buď nastolí normální rytmus nebo alespoň poruchu rytmu zpomalí.
Podávání: Záleží striktně na doporučení předepisujícího lékaře a na důvodu, proč je lék užíván. Obvykle se podává 2x denně dávka 25-100 miligramů a většinou se nepřekračuje celková denní dávka 200 miligramů. Zvláště u srdečního selhávání se u beta-blokátorů musí začínat s nízkými dávky, které se postupně navyšují. Existuje i tabletová forma Betaloc ZOK, která má pomalé uvolňování a podává se jednou denně, a pak i injekční Betaloc, který podáváme nitrožilně (např. při poruchách srdečního rytmu).
Nevýhody: Betaloc může způsobit přílišné snížení krevního tlaku a z toho plynoucí slabost a kolapsy. Zpomalení srdeční frekvence může vyvolat bradykardii s kolapsem nebo se zhoršením příznaků srdečního selhání. To se stává zejména při současném užívání beta-blokátoru s látkami, jako je verapamil (např. léky Isoptin a Verapamil) a diltiazem (např. lék Diacordin), proto se tato kombinace důrazně nedoporučuje. Z dalších významnějších vedlejších efektů bylo u beta-blokátorů popisováno zhoršení nemocí průdušek, jako je astma, chronická bronchitida a CHOPN, snížení libida a různé trávicí obtíže.
