Bolest hlavy (neboli odborně cefalea) je jednou z nejčastějších obtíží. V drtivé většině případů se jedná o sice nepříjemný, ale jinak vcelku neškodný problém, někdy se však může jednat o příznak vážného, či život ohrožujícího onemocnění. Není prostě možné vyjmenovat všechny stav, u nichž se bolest hlavy vyskytuje, budu se proto věnovat alespoň těm nejčastějším a nejdůležitějším.
Bolest hlavy můžeme pro lepší pochopení rozdělit na primární, tj. kdy bolest hlavy považujeme za vlastní onemocnění – sem patří např. migréna, tenzní bolest hlavy a cluster headache – a sekundární, kdy je bolest hlavy pouhým příznakem. Sem spadají všechny ostatní příčiny.
Příčiny:
1. Tenzní bolest hlavy – Toto je zřejmě nejčastější bolest hlavy. Objevuje se při stresu, při únavě, hladu a vyčerpání. Bývá spíše tupá a nedá se přesně lokalizovat. Svou roli zřejmě hrají svaly lebky, které se stáhnou a způsobují nepříjemný tlak. Doba bolesti je různá, může trvat minuty, hodiny, či dokonce dny. Léčba tenzní bolesti hlavy je obtížná. Člověku pomůže, když se naučí lépe zvládat stres, relaxační cvičení a odpočinek. Z léků se používají nesteroidní protizánětlivé léky, léky uvolňující stahy svalů (tzv. myorelaxancia) a některá antidepresiva.
2. Migréna – Migréna je velice časté onemocnění ne zcela jasné příčiny, které se vyskytuje zejména u žen. Kromě bolestí hlavy se objevuje podrážděnost, nesnášenlivost hlasitých zvuků a prudkého světla, únava a nevýkonnost. Migréna se opakuje v záchvatech, mezi nimiž jsou období klidu. Mnohé nemocné jsou schopné přicházející záchvat včas rozpoznat. Jako terapie se využívají nesteroidní protizánětlivé léky, modernější a účinnější léky proti migréně jsou tzv. triptany.
3. Cluster headache [Klastr hedeik] – Tato zvláštní klinická jednotka se vyskytuje především u mužů. Tyto bolesti hlavy se objevují v rychlých sériích, mezi kterými jsou delší období klidu. Příčina cluster headache není zcela jasná. Bolest se obvykle objevuje jen v jedné polovině hlavy a typicky za okem. Podobně jako u migrény účinkují u cluster headache léky ze skupiny triptanů. Velmi účinná je i inhalace vysokoprocentního kyslíku během záchvatu.
4. Bolesti krční páteře – Toto je opět velice častá příčina bolestí hlavy. Ztuhlé šíjové svalstvo, zablokovaná krční páteř se mohou projevovat poměrně intenzivními bolestmi hlavy, které u citlivějších žen mohou vypadat značně dramaticky. Odborně se tento označuje jako CC syndrom (cerviko-craniální neboli "krk-hlava"). Osobně jsem na oddělení přijímal jednu ženu, která s diagnózou tohoto syndromu jen ležela, sténala a nebyla schopná ani kloudné odpovědi. Jako léčba jsou nejlepší protizánětlivé léky, klid na lůžku, případně péče rehabilitačních lékařů (rehabilitace krční páteře, masáže).
5. Vysoký tlak – Vysoké hodnoty krevního tlaku se obvykle neprojeví vůbec, ale někdy se u pacienta objeví obtíže charakteru únavy, bolesti hlavy, případně krvácení z nosu.
6. Narušení vnitřního prostředí organismu – Drtivá většina výkyvů v koncentracích iontů se může projevit bolestmi hlavy, to samé platí pro dehydrataci (která je ostatně obvykle se změnou koncentrací iontů úzce spojená) a hromadění odpadních látek či toxických látek v těle (například u selhání ledvin a selhání jater). Do této skupiny spadá i bolest hlavy při kocovině – jde o důsledek hromadění zplodin vzniklých přeměnou alkoholu v játrech a dehydratace. Bolesti hlavy jsou i jedním ze symptomů otravy olovem, nebo otravy oxidem uhelnatým.
7. Subarachnoidální krvácení – Toto je jedna z nejnebezpečnějších příčin bolesti hlavy. Bolest hlavy vzniká náhle, je extrémně prudká a krvácení do subarachnoidálního prostoru mozkových plen postiženého velice často usmrtí. Nejčastější příčinou je prasknutí vakovitých rozšíření mozkových cév (aneurysmata). Už z tohoto důvodu je dobré prudkou bolest hlavy, se kterou pacient přijde k lékaři, důkladněji vyšetřit. Rozsáhlá subarachnoidální krvácení jsou nicméně i při včasné diagnostice mnohdy smrtelné.
8. Zvýšení nitrolebního tlaku – Obvykle doprovází stavy spojené s otokem mozku. Zvýší-li se v dutině lební tlak, projevuje se to mimo jiné bolestmi hlavy. Ke zvýšení tlaku může dojít z mnoha příčin – mozkové nádory a metastázy ostatních nádorů do mozku, infekce, narůstající subdurální i epidurální hematom, rozsáhlejší krvácení do mozku, apod.
9. Záněty mozku a zánět mozkových blan - Záněty mozkové tkáně (encefalitidy) a mozkových blan (meningitidy) se kromě horeček projevují bolestmi hlavy, ztuhnutím šíje a zvracením. Zvláště u meningitid jsou bolesti v zátylku spojené se ztuhlou šíjí a vázané na předklon hlavy.
10. Zvýšená teplota – Jakákoliv infekce v těle, která je spojena s horečkou, se velmi často projevuje bolestmi hlavy. Typické je to například pro zánět ledvin (pyelonefritida), kdy mohou být přítomny bolesti hlavy podobné meningitidě.
11. Mozková mrtvice – Ačkoliv se to může zdát laikům podivné, u mozkových příhod není bolest hlavy až tak typická (i když se samozřejmě vyskytnout může). Vyskytují se spíše obrny svalů, poruchy řeči, poruchy vědomí.
12. Úrazy hlavy – Většina úrazů hlavy a mozku je spojena s bolestmi. Jako nejméně závažný úraz mozkové tkáně lze označit otřes mozku, který je sice nepříjemný, ale není spojen s žádnou neurologickou poruchou ani nálezem na CT vyšetření mozku.
Vyšetřovací metody: Důležité je odlišit vážné příčiny bolesti hlavy od těch banálních, což se snadno řekne, ale hůře udělá. Základními vyšetřovacími metodami je CT vyšetření mozku a magnetická rezonance. CT vyšetření sice zatěžuje zářením, ale na druhou stranu je oproti magnetické rezonanci dostupné. Kromě zobrazovacích metod je vhodné zkontrolovat základní fyziologické veličiny, které by mohly mít k bolestem hlavy vztah – změřit krevní tlak, udělat základní krevní náběry a tak podobně.
Zdroje
https://www.health.harvard.edu
https://www.medicalnewstoday.com
https://headaches.org
