Bolesti kolene jsou velice častým příznakem, který většinou souvisí s úrazy, nadměrným zatěžováním dolních končetin a degenerativními kloubními procesy ve vyšším věku. Může se nicméně jednat i o některé jiné nemoci, které někdy s kolenním kloubem až tak úzce nesouvisí. Vzhledem k úzkému vztahu bolesti kolene a "vody v koleni" doporučuji přečíst si i text věnovaný této problematice.
Kolenní kloub je jedním z nejsložitějších kloubů v těle. Samotný kloub je tvořen třemi kostmi - dolní částí kosti stehenní a horní částí kosti holenní, s nimiž zepředu sousedí třetí kost - čéška (patella). Kromě těchto kostí jsou v kolenním kloubu důležité zpevňující zkřížené a boční vazy a dva menisky. Menisky jsou chrupavčité útvary, které se nachází v prostoru mezi kostmi a pomáhají stabilizovat kloub. Kolem kloubu je vazivové kloubní pouzdro.
Pokud jde o hlavní mechanizmy bolesti kolene, jmenoval bych úrazové, degenerativní a zánětlivé příčiny. Níže jsou uvedené ty nejčastější a klinicky nejvýznamnější příčiny.
Příčiny:
1. Úrazy - Po úrazu kolene se obvykle objevuje bolest. Její intenzita a trvání odpovídají tíži a charakteru poranění. Zejména úrazy na lyžích způsobují přetržení některých kolenních vazů a zhmoždění menisků, vážnější úrazy mohou způsobit přetrhání svalových šlach a zlomeniny kostí včetně zlomenin čéšky.
2. Artróza - Tato degenerativní kloubní nemoc je zcela bezkonkurenčně nejčastější neúrazovou příčinou bolestí kolene u lidí vyššího věku. Kolenní kloub je hodně namáhaný, musí udržet váhu těla a to ho činí vůči artróze velmi citlivým. Riziko postižení je logicky vyšší u obézních osob.
3. Revmatoidní artritida - Toto zánětlivé autoimunitní onemocnění postihuje celou řadu kloubů a výjimkou není ani kolenní kloub. Zánět je v tomto případě způsoben naším vlastním imunitním systémem, který poškozuje tkáně organizmu, v tomto případě klouby.
4. Reaktivní artritida - Reaktivní artritida je zánět kloubů, který se objevuje při- a nebo krátce po prodělání banálních infekčních chorob a je dána poškozením kloubů imunitním systémem. Stav lze do určité míry považovat za podtyp autoimunitní reakce. Postiženy mohou být prakticky všechny klouby včetně kolenního. Pokud je kromě postižení kloubu přítomen ještě zánět spojivek a zánět močové trubice, pak mluvíme o Reiterově syndromu.
5. Revmatická horečka - Toto revmatické onemocnění vzniká po neléčené streptokokové infekci (typicky angína). Bolestivě postižené mohou být různé klouby včetně kolenního. O revmatické horečce se mimochodem říká, že klouby líže a srdce hryže, což vypovídá o jejím destruktivním potenciálu vůči srdečním chlopním.
6. Dna - Ačkoliv je dna nemoc postihující spíše menší klouby nohy, ani koleno nemusí zůstat ušetřeno. Stav souvisí s nezdravým stravováním (hodně masa a vnitřností) a vysokou hladinou kyseliny močové v organizmu. Bolest při dnavém záchvatu může být velice silná.
7. Infekční záněty - Kolenní kloub může být postižen hnisavou bakteriální infekcí (septická artritida) a stejně tak může dojít k infekci blízkých kostí (osteomyelitida). Stav je doprovázen prudkou bolestí a horečkou, kloub bývá oteklý a zarudlý.
8. Lymská borelióza - Toto infekční onemocnění způsobené bakteriemi známými jako borelie je velmi zákeřné, má mnoho pestrých projevů a jednou jeho formou je i zánět kloubů. Poměrně typicky je postiženo jedno z kolen, které může otéci a bolet.
9. Bakerova cysta - Bolest kolene může být způsobena Bakerovou cystou, která se nachází těsně pod kolenem a úzce souvisí s kloubním pouzdrem kolenního kloubu.
10. Nádorová onemocnění - Bolest v oblasti kolenního kloubu vyvolaná lokálně rostoucím ložiskem rakoviny kostí a eventuálně dalšími sarkomy. Samozřejmě se jedná o vzácné příčiny bolesti kolene, ale myslet na ně musíme také.
11. Hluboká žilní trombóza - V rámci diagnostické rozvahy je při bolesti kolene nutné myslet i na tuto příčinu, i když je nutno si přiznat, že typičtější je spíše bolest a otok lýtka.
Diagnostika: Pacient s bolestí kolene obvykle většinou dříve či později navštíví ortopeda. Kromě fyzikálního vyšetření a anamnézy (zejména informace o nedávných úrazech) je většinou proveden rentgen kolene a v určitých případech i ultrazvuk dané dolní končetiny (k vyloučení trombózy nebo Bakerovy cysty). Pokud je v koleni tekutina, pak se může provést diagnostická punkce s odesláním vzorku tekutiny k dalšímu vyšetření (zejména mikrobiologickému). Zřejmě nejinvazivnějším ortopedickým vyšetření je artroskopie. Zmíněné vyšetřovací metody většinou ukážou příčinu, v případě podezření na nějaké revmatické onemocnění se provádí krevní náběry (hladina kyseliny močové, hladina CRP, sérologie na borelie a další) a pacient může být vyšetřen revmatologem.
Zdroje
https://www.medicinenet.com
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
