Bolest mezi lopatkami je poměrně běžnou obtíží u nemocných s bolestmi páteře, může se však vyskytovat i u řady chorob trávicího traktu a kardiovaskulární soustavy, mnohdy velmi závažnými.
Příčiny:
1. Nervosvalové bolesti – Jedná se o nejčastější příčinu bolestí mezi lopatkami. Příčinou jsou degenerativní procesy páteře, zúžení meziobratlových plotének, nebo nemoci svalového aparátu páteře. Bolest se zhoršuje při změně polohy, není závislá na námaze a nebývá spojena s dušností. Nutno dodat, že někteří pacienti své obtíže líčí tak sugestivně, že mohou být lehce zaměněny s plicní embolií nebo ischemickou chorobou srdeční (viz níže).
2. Plicní embolie – Může být doprovázena bolestí na hrudi a bolestí mezi lopatkami. Bolest vzniká náhle a v typickém případě je doprovázena náhlou dušností. Jedná se o relativně nebezpečný stav, těžké neléčené formy mohou člověka poměrně rychle usmrtit, nebo mu zanechat trvalé následky.
3. Angina pectoris a infarkt myokardu – Bolesti vycházející ze srdečního svalu v důsledku těchto forem ischemické choroby srdeční mohou vystřelovat do zad, obzvláště je-li postižena jeho zadní stěna. Pro oba stavy je nicméně typičtější klasická bolest na hrudi.
4. Zánět žlučníku – Bolest od žlučníku vzniká typicky v pravém podžebří, ale může vystřelovat směrem do zad a nezřídka mezi lopatky. Kromě bolesti mezi lopatkami je prakticky vždy přítomná pohmatová bolest v pravém podžebří, nevolnost, nebo zvracení.
5. Onemocnění plic – Bolesti mezi lopatkami mohou spolu s kašlem a zvýšenou teplotou doprovázet zápaly plic. I méně závažné infekční záněty, které jsou spojené s těžkým kašlem mohou podrážděním dýchacích svalů a nervosvalového aparátu vyvolat nepříjemné bolesti na hrudi.
6. Onemocnění jícnu – Bolest mezi lopatkami může způsobit zaseknutí sousta v jícnu a záněty jícnu, z vážných příčin lze jmenovat pokročilou rakovinu jícnu. V každém případě si kromě vlastní bolesti bude nemocný stěžovat i na obtíže s polykáním.
Diagnostika: Trvají-li bolesti delší dobu, nebo jsou-li neobvykle silné, je vyšetření lékařem jistě vhodné. Vyšetření by mělo začít důkladnou anamnézou. Důležité jsou informace o již známých nemocech pacienta a jeho blízké rodiny, o okolnostech vzniku bolesti, o charakteru bolesti, kam bolest vystřeluje atd. Je nutné zmínit jakékoliv další varovné příznaky, zejména dušnost a bolest na hrudi. Z náběrů krve můžeme využít zejména srdečních enzymů k vyloučení postižení srdečního svalu a s jistou mírou opatrnosti lze použít i D-dimery k vyloučení plicní embolie. Součástí vyšetření by mělo být natočení EKG a provedení rentgenu plic a hrudní páteře. Při podezření na příčinu obtíží v trávicí soustavě lze provést endoskopické vyšetření. Další vyšetřovací postup můžeme cílit dle výsledků. Máme-li podezření na nervosvalovou příčinu obtíží, je vhodné zajistit vyšetření neurologem, a-nebo rehabilitačním lékařem, kteří pak také navrhnou vhodnou léčbu.
