Bolest při nádechu je relativně častým a ve většině běžných případů neškodným příznakem. Někdy může být na druhou stranu spojena i se závažnějšími stavy. Vzhledem k tomu, že se často (ale ne vždy!) jedná o onemocnění pohrudnice (pleury), je bolest při nádechu označována jako pleurální typ bolesti.
Příčiny:
1. Svalová bolest – Objevuje se zejména při nadměrné fyzické zátěži, kdy dojde k namožení mezižeberních dýchacích svalů, což pak vede k jejich bolestivosti při dýchání.
2. Zánět pohrudnice – Odborně se označuje jako pleuritida. Jedná se o zánět blány která pokrývá plíce a vystýlá dutinu hrudní. Stav obvykle nasedá ne nachlazení a infekci horních cest dýchacích. Kromě bolestí při nádechu se objevuje i zvýšená tělesná teplota, únava, bolesti svalů a kloubů, prostě běžné známky infekce. Nutno dodat, že pleuritida může mít řadu dalších neinfekčních příčin, o který si můžete přečíst v příslušném textu. Některé mohou být nebezpečné (autoimunitní nemoci, nádory). Pro diagnózu pleuritidy je důležitý rentgen hrudníku, který vyloučí zápal plic a někdy může zjistit i zánětlivé postižení pohrudnice.
3. Zápal plic – Odborně se označuje jako pneumonie. Toto relativně běžné infekční onemocnění může vést k podráždění pohrudnice, což je spojeno se vznikem bolesti při nádechu. Zásadní pro diagnózu je rentgen plic, který může pneumonii odlišit od pleuritidy.
4. Úrazy – Úrazy hrudníku bývají často spojeny s následnou bolestí při dýchání. Poměrně typicky se jedná o zlomeniny žeber. Odhalí je rentgen hrudníku se zaměřením na žebra na bolestivé straně.
5. Pneumotorax – Proniknutí vzduchu do dutiny hrudní a kolaps plíce může být kromě dušnosti spojen i s bolestí při nádechu.
6. Mezoteliom – Tento většinou zhoubný a velmi nebezpečný nádor pohrudnice bývá spojen s jejím ztluštěním a může způsobit lokální neinfekční zánět. Pleurální bolest je pak nevyhnutelným důsledkem. Některé formy mezoteliomu jsou úzce spojeny s vystavováním se azbestu. Kromě mezoteliomu se může bolest při dýchání objevit i u pokročilých forem rakoviny plic.
7. Plicní embolie – I tento nebezpečný stav může být spojen s bolestí při nádechu. Je velmi varovné, když je tato bolest spojena s náhle vzniklou dušností, vykašláváním krve apod. Podezření kromě těchto příznaků můžeme mnohdy pojmout i z EKG vyšetření. Podrobnější informace o plicní embolii najdete v příslušném textu.
Diagnostika: Důležitá je anamnéza a zjištění jakýchkoliv dalších obtíží pacienta. Z fyzikálního vyšetření má největší význam poslech fonendoskopem nad plící na postižené straně. Ze zobrazovacích metod je nejlepším dostupným vyšetřením rentgen plic, plicní embolii můžeme vyloučit náběrem D-dimerů a případně CT-angiografií plicních tepen. Dále postupujeme podle výsledků výše zmíněných vyšetření. Je-li podle zobrazovacích metod na postižené straně přítomna voda na plíci ve větším množství, je možné ji pomocí jehly odsát (což může přinést určitou úlevu) a poslat na mikrobiologické, cytologické a biochemické vyšetření.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.medicinenet.com
https://www.aafp.org
