Bolest trojklanného nervu (neuralgie trigeminu) je prý jednou z nejhorších bolestí, jaké může člověk zažít. Trojklanný nerv neboli odborně nervus trigeminus je párový nerv, který má své centrum v mozkovém kmeni. Nerv je párový a má 3 základní větve. Každá ze 3 větví má svá zakončení v kůži obličeje, které se postupně sbíhají a drobným otvorem v lebce vstupují hluboko do hlavy. Tam se větve spojují a společný svazek vstupuje do mozkového kmene. Základní funkcí trojklanného nervu je přenos informací o citlivosti včetně bolesti z poloviny obličeje včetně zubů. Kromě toho umožňuje ovládat žvýkací svaly.
Příčiny: Příčinu nelze mnohdy určit a bolesti nervu mají nejasný původ. Zjistilo se ovšem, že někdy souvisí bolest nervu s příliš blízkým kontaktem s některou z blízko uložených cév, která může nerv dráždit. Existují i závažnější příčiny podráždění nervu – výdutě mozkových cév (aneuryzmata), nebo mozkové nádory. Neuralgie je častá i u pacientů s roztroušenou sklerózou, kdy dochází k narušení vedení vzruchů nervem.
Projevy: Bolest je prý prudká, elektrizující, někdy zcela nesnesitelná. Vystřeluje z poloviny obličeje inervované podrážděným nervem včetně zubů, což je obzvláště nesnesitelné. Záchvaty obvykle netrvají příliš dlouho a v řádu minut mizí, mohou se nicméně opakovat. Někdy se bolest objevuje oboustranně.
Diagnostika: Diagnóza vychází z klasických obtíží pacienta a její součástí by mělo být vyšetření neurologem. Kromě podezření na bolesti trojklanného nervu je vhodné pokusit se pátrat i po jeho příčině. Ta se sice často nezjistí, ale je vhodné vyloučit organické příčiny, jako jsou mozkové nádory či výdutě (aneuryzmata) mozkových tepen.
Léčba: V léčbě bolestí trojklanného nervu se využívá mnoha léků. Jsou to obvykle nejrůznější neurologické a psychiatrické léky – antiepileptika, antidepresiva, tlumivé léky apod. Někdy se užívají v kombinaci s léky proti bolesti. Medikace má sice řadu nežádoucích účinků, ale v tlumení bolesti a snížení frekvence záchvatů bývá často účinná.
Kromě léků se někdy provádějí operační zákroky, které spadají zejména do působnosti neurochirurgů. Při nich lze odstranit jakékoliv struktury způsobující stlačení nervu, například blízko uložené cévy.