Bürgerova choroba se odborně označuje jako thrombangiitis obliterans [trombangítis obliteranc]. Jedná se o vzácné a závažné postižení krevních cév a nervů ne zcela jasné příčiny. Nemoc se obvykle objevuje u mladých mužů ve věku pod 40 let.
Příčiny: Mechanizmus vzniku choroby není známý, ale je jisté, že extrémně důležitý faktor hraje v rozvoji choroby kouření. Svou roli zřejmě hraje i jistý vzácný genetický předpoklad, který v kombinaci s užíváním tabáku nemoc spustí, ale přesné znalosti nejsou v této době k dispozici. Podstatou choroby je neinfekční zánět cévních stěn*, který je spojen se vznikem krevních sraženin v tepnách a žilách (nejčastěji na končetinách). Tepny se jimi začnou uzavírat. V některých případech může probíhající zánět vyústit až do přeměny cév a blízko uložených nervů v nefunkční vazivové pruhy.
* Záněty cév se označují jako vaskulitidy a Bürgerova nemoc mezi ně patří.
Projevy: Nemoc se projevuje nedostatkem kyslíku (ischemií) v částech těla zásobených zužujícími se tepnami. Obvykle se jedná bolesti horních a bolesti dolních končetin. Pod místy zúžení a uzávěru tepen může dojít k vymizení pulzací. Bolesti jsou nejprve námahové (kdy je vyšší spotřeba kyslíku tkáněmi), později i klidové. V nedostatečně okysličeném terénu pak mohou snadno vznikat nejrůznější defekty a šířit se bakteriální infekce. Nejzávažnější komplikací je gangréna.
Diagnostika: Základní diagnostickou metodou kromě anamnézy a fyzikálního vyšetření je angiografie cév. Ta nenajde aterosklerotická zúžení typická pro klasickou ICHDK, ale uzávěry tepen způsobené krevními sraženinami. V těchto místech se objevují i spirálovité novotvořené cévy, které se snaží uzávěry přemosťovat.
Léčba: Léčba sice prakticky neexistuje, velký efekt má nicméně zanechání kouření. Podávají se i slabší léky proti srážení krve se smíšeným efektem. Je-li uzávěr na příznivém místě, lze chirurgicky vytvořit cévní spojku (bypass), která uzavřené místo přemostí. V případě závažných komplikací, jako je vznik gangrény, je nutné provedení amputace.
