Burkittův lymfom [Bárkitův lymfom] je v České republice vzácné onemocnění, které můžeme řadit mezi lymfomy, tj. nádorová onemocnění vycházející z bílých krvinek známých jako lymfocyty.
Příčiny: Příčinou je nádorová mutace některého z B-lymfocytů, který se začne nekontrolovatelně množit a napadat orgány lidského těla. Nádor se relativně často vyskytuje u dětí v Africe a za velmi důležitý faktor jeho vzniku se považuje infekce EBV virem (virus Epstein-Barrové), který se řadí mezi herpesviry. Na vzniku Burkittova lymfomu se podle všech podílí i oslabení imunitního systému, což může být důsledkem AIDS nebo podávání imunosupresiv. Tato forma lymfomu bez jasného vztahu k EBV infekci se označuje jako sporadický Burkittův lymfom a najdeme ji i mimo Afriku.
Pozn.: V našich zeměpisných šířkách se EBV virus sice vyskytuje také, nicméně u dobře živených Evropanů s dobrou imunitou nezpůsobuje nebezpečný Burkittův lymfom, ale spíše relativně neškodnou infekční mononukleózu.
Projevy: Poněkud záleží na formě Burkittova lymfomu. "Africká" forma lymfomu obvykle napadá horní nebo dolní čelist (nebo jiné obličejové kosti). V tomto místě se objeví rostoucí boule, která poškozuje ostatní tkáně. Dostane-li se těsně pod sliznici dutiny ústní, nebo pod kůži na tváři, může vytvořit nevábně vypadající vřed.
U sporadické formy bývá napaden trávicí systém nebo jiné orgány těla včetně jater (zvětšení jater), sleziny (zvětšení sleziny), mozku a kostní dřeně. Zvětšení mízních uzlin může být přítomno také, ale není pro tento lymfom až tak typické.
Podobně jako u ostatních lymfomů se i u Burkittova lymfomu objevují celkové příznaky, jako je únava, úbytek na váze, noční pocení a epizody zvýšené teploty.
Diagnostika: Z klinických příznaků můžeme jistě získat obecné podezření, je však nutné získat vzorek nádorových lymfocytů, k čemuž nám může pomoci sternální punkce, trepanobiopsie nebo histologické vyšetření chirurgicky odstraněné uzliny. Rozsah postižení může být určen pomocí zobrazovacích metod (zejména ultrazvuk a CT vyšetření) a pomocí lumbální punkce (přítomnost nádorových lymfocytů v mozkomíšním moku při postižení centrálního nervového systému).
Léčba: Moderní terapie Burkittova lymfomu zajistila relativně dobrou prognózu nemocných. Dříve se používala zejména chemoterapie, nyní je nejúčinnější metodou biologická léčba, kdy se nemocným podávají speciální protilátky namířené proti povrchovým strukturám nádorových lymfocytů (sloučenina rituximab).
