Pojem celulitida zná asi každý z nás. Ve skutečnosti má ale toto slovo dva zcela odlišné významy. Prvním je ono známé neinfekční postižení kůže, druhým je méně známá, ale o to závažnější infekční choroba.
Neinfekční celulitida
Příčiny: Příčinou vzniku celulitidy jsou změny postihující tukovou tkáň uloženou v podkoží. Rizikovým faktorem je věk, ženské pohlaví (z důvodu vlivu ženských pohlavních hormonů) a obezita. Dochází ke zvětšování tukových buněk uložených pod pokožkou, což vyústí ve vznik nerovností pokožky.
Projevy: Nejčastěji je postižená kůže dolních končetin v místě stehen. Na kůži se objeví nebolestivé nerovnosti a hrbolky, hovoříme o tzv. „pomerančové kůži“ (připomíná zvrásněný povrch neoloupaného pomeranče). Stav není nijak závažný ze zdravotního hlediska, stává se nicméně nepříjemným kosmetickým problémem.
Diagnostika: Celulitida je velmi dobře viditelná při pohledu na postižené partie a k jejímu potvrzení není ani třeba lékařského vyšetření.
Terapie: Jakmile celulitida vznikne, je velmi těžké (až nemožné) se jí běžnými prostředky zbavit. Z toho důvodu se doporučuje vzniku celulitidy přecházet, poměrně účinné je zdravé stravování s dostatečným příjmem nealkoholických tekutin, s pravidelným cvičením, masážemi a prevencí vzniku obezity. Pomoci mohou i tělová mléka, která při pravidelném vmasírování zvyšují pevnost a pružnost pokožky.
Infekční celulitida
V tomto případě je celulitida (celulitis) označením potenciálně nebezpečného zánětu, který postihuje kůži a hlouběji uložené měkké tkáně. To je určitý rozdíl oproti podobnému onemocnění, které označujeme jako růže (erysipel). Růže nezasahuje tak hluboko, postihuje „jenom“ kůži a podkoží a bývá způsobena spíše streptokoky.
Příčiny: Příčinou celulitidy jsou v tomto případě infekční bakteriální mikroorganizmy, nejčastěji jde o bakterie ze skupiny stafylokoků. K onemocnění typicky dochází při poškození kožního krytu, riziko roste u lidí s oslabenou imunitou. Na dolních končetinách jsou touto infekční celulitidou více ohroženi lidé s chronickou žilní nedostatečností.
Projevy: Při postižení kůže a podkoží bakteriální infekcí se objevuje otok, bolestivost a zarudnutí postižené oblasti. V případě pohmatu cítíme zvýšení teploty postižené tkáně, z celkových příznaků se objevuje horečka, únava a další projevy infekčního onemocnění.
Diagnostika: Diagnózu stanovíme na základě fyzikálního nálezu, laboratorního vyšetření (zvýšené CRP) a případně i mikrobiologického vyšetření (pozitivní hemokultury při průniku bakterií do krve).
Terapie: Základem terapie jsou antibiotika, podpůrnou léčbu mohou tvořit antipyretika a léky proti bolesti. V případě, že infekce na tuto terapii nereaguje a začíná docházet k odumírání tkání, může být nutné chirurgické odstranění postižených tkání. V případě končetiny to znamená amputaci.
