Cerebral salt-wasting syndrom (zkráceně salt wasting syndrom) je anglický termín, který se mezi lékaři běžně používá. Česky by se dal stav označit za centrální (mozkový) syndrom ztráty soli, ale toto označení se prakticky nepoužívá. Podstatou syndromu je porucha metabolizmu sodíku a tělesné tekutiny na podkladě onemocnění centrálního nervového systému.
Příčiny: Salt wasting syndrom vzniká u pacientů po vážnějších poraněních mozku, po krvácení do mozku a při mozkových nádorech. Přesný mechanizmus vzniku není jasný, podle všeho je narušeno nervové řízení cévního systému ledviny a navíc dochází ke zvýšenému uvolňování látek zvyšujících ztráty sodíku do moči.
Projevy: Postižený člověk ztrácí vysoké množství sodíku do moči, což je spojeno s nadměrným močením (více než 3 litry moči denně). Stav narušuje vnitřní prostředí organizmu, v krvi klesá koncentrace sodíku (hyponatrémie) a dochází k dehydrataci. Pacient mívá silnou žízeň, trpí nízkým tlakem, motáním hlavy a má sklon ke kolapsům. Rozvrat vnitřního prostředí bývá doprovázen trávicími obtížemi, bolestmi hlavy, poruchami srdečního rytmu a zvýšeným rizikem epileptických záchvatů.
Diagnostika: Diagnózu určíme u pacienta se zmíněnými obtížemi, u nějž najdeme v krevních náběrech nedostatek sodíku, zvýšené močení a zvýšené ztráty sodíku do moči. Důležitou součástí vyšetření je provedení CT vyšetření mozku (nebo magnetické rezonance), které pomůže odhalit případné mozkové onemocnění.
Léčba: Samotný stav léčíme dostatečným přísunem tekutin a minerálů (ideálně infuzní terapie), úspěch může mít i podávání fludrokortizonu (látka s mineralokortikoidním účinkem). Pokud stav vznikl po úrazu hlavy, dojde obvykle během několika týdnů k samovolnému zlepšení stavu. Je-li příčinou stavu jiné zmíněné mozkové onemocnění, je třeba ho léčit.
Zdroje
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
https://emedicine.medscape.com
