Cévní ileus je jedním z typů střevní neprůchodnosti. Jedná se o extrémně nebezpečný a špatně diagnostikovatelný stav, který velmi často končí smrtí nemocného.
Příčiny: Podstatou stavu je zástava pasáže stolice střevem. Příčinou ovšem není žádná hmatatelná překážka. Střevo se přestane hýbat proto, že dojde k narušení jeho prokrvení. Nejčastější příčinou je vznik sraženiny (trombus) v některé z cév zásobujících střevo, nebo vmetení sraženiny do některé z těchto cév z jiného místa krevního oběhu (embolus). Důsledkem je náhlé uzavření cévy.
Ačkoliv je střevní stěna zásobena obrovským množstvím drobných tepének, jsou všechny tyto cévy pouhými větévkami dvou základních tepen. S jistým zjednodušením můžeme tedy říci, že střeva člověka zásobují pouhé 2 tepny. Tyto tepny odstupují přímo z aorty. První z nich je arteria mesenterica superior (horní střevní tepna) a pod ní odstupuje arteria mesenterica inferior (dolní střevní tepna). A. mesenterica superior zásobuje prakticky celé tenké střevo a první polovinu tlustého střeva. A. mesenterica inferior zásobuje druhou polovinu tlustého střeva.
Projevy: V okamžiku uzávěru tepny dochází k prudké a šokující bolesti břicha. Bolest se následně zmírňuje, ale stále je patrná – zhoršuje se při pohmatu a poklepu břicha. Střeva bez krevního zásobení se poměrně rychle zastavují a vzniká paralytický ileus. Někdy se objeví průjmovitá stolice s příměsí krve. U nemocných se poměrně rychle rozvíjí šokový stav, který vyústí v rozvrat kardiorespiračního systému a končí smrtí.
Diagnostika: Důležité je vyšetření pacienta a jeho břicha chirurgem. Na základě příznaků a nálezu na břiše lze pojmout podezření na tuto příhodu, ale není to vůbec jednoduché. Rentgen břicha ukáže hladinky tekutiny ve střevě, což je typické pro všechny ileózní stavy. Uzávěr některé ze střevních cév sraženinou se dá někdy určit pomocí ultrazvuku břicha a poměrně specifická (ale méně dostupní a drahá) metoda je angiografie střevních tepen.
Léčba: Je-li diagnóza stanovena včas (což bývá spíše výjimkou než pravidlem), lze při cévně-chirurgickém zákroku krevní sraženinu z postižené cévy odstranit. Pokud by střevo bylo ještě živé, tak by tento zákrok postačoval. Velmi často je však v době operace střevo zásobené uzavřenou tepnou avitální (neživé), je nutné ho odstranit. Při uzávěru horní střevní tepny to ovšem znamená odumření prakticky celého tenkého a poloviny tlustého střeva, což je stav mnohdy smrtící. Uzavření dolní střevní tepny je v tomto ohledu výhodnější – chirurgické odstranění části tlustého střeva již slučitelné se životem je. Většina pacientů po odstranění větší části střev nicméně trpí nepříjemným syndromem krátkého střeva.
