Chlopenní vady jsou relativně častým onemocněním postihující srdce. Mnohdy jsou náhodným nálezem a nejsou klinicky významné, jindy mohou nemocného vážně ohrožovat na životě. Než si vysvětlíme povahu těchto onemocnění, musíme si krátce povědět o srdečních oddílech a srdečních chlopních.
Chlopně v srdci jsou celkem čtyři – dvě jsou mezi síní a komorou (v levé části srdce je mitrální chlopeň a v pravé části je trikuspidální chlopeň) a dvě tzv. semilunární chlopně jsou mezi komorou a tepnou z komory vycházející (aortální chlopeň mezi levou komorou a aortou a chlopeň plicnice mezi pravou komoru a plicnicí). Chlopně fungují v souhře se stahy svaloviny srdečních komor – když svalovina komor uvolní a komory se začnou plnit krví, jsou chlopně mezi síněmi a komorami otevřené a do komor proudí krev. Semilunární chlopně jsou v této chvíli uzavřené. Jakmile se komory stáhnou, aby vypudily krev, tak se chlopně mezi síní a komorou uzavřou a semilunární chlopně se otevřou. To má za následek vypuzení krve do aorty a do plicnice.
Vady chlopenního aparátu můžeme rozdělit na vrozené a získané, přičemž já se budu věnovat zejména těm získaným.
Z hlediska narušení funkce můžeme rozlišit poruchy chlopní na dvě základní:
1. Chlopenní stenóza = zúžení chlopně – Při tomto typu postižení se chlopeň nedokáže dostatečně rozšířit a klade nadměrný odpor toku krve.
2. Chlopenní insuficience = nedomykavost chlopně – Při tomto typu poruchy se chlopeň neumí pořádně uzavřít. Nedostatečně uzavřená chlopeň umožňuje zpětný tok krve.
Bližší informace o příčinách a projevech najdete v jednotlivých textech:
- Nedomykavost aortální chlopně
- Nedomykavost mitrální chlopně
- Nedomykavost plicní chlopně
- Nedomykavost trojcípé chlopně
- Zúžení aortální chlopně
- Zúžení mitrální chlopně
- Zúžení plicní chlopně
- Zúžení trojcípé chlopně
Příčiny: Příčin narušené funkce chlopní může být celá řada. Kromě vrozených poruch (jako je např. bikuspidální aortální chlopeň) sem spadá např. poškození chlopní při infekční endokarditidě, dilatační kardiomyopatie, revmatické horečce, a při poruchách vaziva (např. Marfanův a Ehlers-Danlosův syndrom). Velkou roli v procesu poškozování chlopní hraje i věk – chlopně starého člověka degenerují, ukládá se v nich vápník a dochází k jejich zužování. Chlopně mohou ovšem být poškozeny i při srdečním infarktu, kdy je narušena tkáň ovládající otevírání a zavírání chlopně (takto postižená chlopeň se obvykle stane nedomykavou). Bližší informace najdete v textech o jednotlivých chlopenních poruchách.
Projevy: Narušení funkce chlopní způsobí větší či menší poruchu funkce srdce jako pumpy – vznikají tedy příznaky srdečního selhávání. Jaké příznaky převládnou závisí na tom, jaká chlopeň je nemocná a na typu její poruchy (zúžení / nedomykavost). Obecně řečeno mohou symptomy v různé míře zahrnovat dušnost, slabost, otoky a poruchy vědomí. Přetížení srdce při špatné funkci chlopní se může projevit i poruchami srdečního rytmu – častý je vznik fibrilace síní a flutteru síní, které člověka ohrožuji vznikem ischemické mozková mrtvice.
Diagnostika: Kromě informací o klinických obtížích se dá porucha chlopně odhadnout z poslechu fonendoskopem, kdy nad srdcem uslyšíme šelest. Šelest vzniká úzkým proudem krve, který se dere přes zúženou chlopeň, či který se vrací nedomykavou chlopní zpět. Šelest sám o sobě nás ovšem spíše upozorňuje na nutnost dalšího vyšetřování. Řada šelestů je totiž naprosto nevinných (zejména v dětském věku) a hlučnost šelestu nemusí být vždy úměrná vážnosti chlopenní poruchy. Velmi dobrým a dostupným vyšetřením je ultrazvuk srdce neboli ECHO srdce. Jedná se o nezatěžující vyšetření, kdy lékař přejíždí sondou po hrudníku pacienta a na obrazovce vidí obraz srdce včetně chlopní a krevního proudu. Může tak snadno zjistit, jaké množství krve přes otevřenou chlopeň protéká a zda se chlopeň dostatečně dovírá. ECHO tak nejen zjistí poruchu chlopně, ale určí i její závažnost. Přesnější alternativou je jícnové ECHO.
Léčba: Málo významné chlopenní vady bez klinických projevů se většinou neléčí. Významnější vady se pak léčí především chirurgicky. Buď se provádí plastiky chlopně, kdy se nemocná chlopeň spraví a ponechá na svém místě, nebo se provede operace, při níž se chlopeň nahradí – jako umělá chlopeň se použije náhrada mechanická či biologická (viz. příslušný text). Speciálně u zúžení aortální chlopně se u rizikových pacientů provádí neoperační katétrová implantace aortální chlopně (TAVI).
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
