Clexane se řadí mezi nízkomolekulární hepariny a je jedním z běžně používaných léků na ředění krve. Účinnou složkou léku je sloučenina enoxaparin.
Princip: Enoxaparin pomáhá blokovat srážlivé procesy v krvi, přesněji řečeno dochází k zablokování funkce srážecího faktoru Xa, který je důležitou součástí tzv. koagulační kaskády. Koagulační kaskáda je zodpovědná za srážení krve a její narušení lékem proto snižuje tendenci vytvářet krevní sraženiny.
Využití: Clexane můžeme v malé dávce využít v prevenci vzniku hluboké žilní trombózy a plicní embolie, ve vysokých dávkách se používají i v léčbě těchto dvou nemocí. Vyšší dávky nízkomolekulárního heparinu se po omezenou dobu podávají i při léčbě povrchových zánětů žil a aplikujeme je i pacientům s fibrilací síní jako prevenci před vznikem krevní sraženiny, která by mohla způsobit mozkovou mrtvici. Existují i další indikace podávání, ale ty výše zmíněné jsou rozhodně nejčastější.
Podávání: Clexane se vyrábí v podobě roztoku, který se nachází v předpřipravených injekcích o objemu 0,2 až 1 mililitr a koncentraci 100mg/ml. Běžně se aplikuje podkožně do břicha, místa vpichu se střídají. Jehlička je velmi drobná, aplikace nebolí, někdy však může trochu štípat a při opakovaném podání se v místě vpichů mohou začít tvořit modřiny.
Dávka pro dospělého člověka je přísně individuální. Čistě orientačně řekněme, že preventivní dávka se podává 1x denně, léčebná (terapeutická dávka 2x denně). Objem roztoku vhodný pro preventivní dávku je v mililitrech: váha člověka (v kg) děleno 200. To znamená, že u průměrného 80 kilogramového člověka je to dávka cca 0,4 ml podkožně 1x denně.
Léčebná dávka se v mililitrech odhadem vypočítá jako váha člověka (v kg) děleno 100. To znamená, že u průměrného 80 kilogramového člověka je to dávka cca 0,8 ml podkožně 2x denně.
Je zde nicméně řada faktorů, kvůli kterým se dávka individuálně upravuje, například stavy s chronickým selháváním ledvin. Neopatrná aplikace může vést k předávkování, a proto rozhodnutí o dávkování léku patří pouze do rukou zkušenějšího lékaře!
Pozn. 1: U dialyzovaných pacientů se nízkomolekulární hepariny aplikují nitrožilně během dialýzy, aby se zabránilo vzniku sraženin v dialyzačním přístroji.
Pozn. 2: Existuje i silnější Clexane Forte, který se vyrábí v podobě injekčního roztoku o objemu 0,6-1 mililitr a od běžného Clexane se liší vyšší koncentrací (150 mg/ml). Pozor na to - dávka 0,6 mililitrů Clexane Forte se rozhodně nerovná 0,6 mililitrům "normálního" Clexane.
Monitorace: Účinek preparátu Clexane se monitoruje podle hladiny tzv. anti-Xa, kterou můžeme zjistit z běžného krevního náběru. To nám dává možnost dávku přípravku individualizovat danému člověku "na míru".
Nevýhody: Clexane může podobně jako ostatní "ředící léky" způsobit krvácivé komplikace, naštěstí však nemá dlouhý poločas účinku (12-24 hodin). Velkou nevýhodou je ovšem neexistence protilátky, která by jeho účinek dokázala rychle vyrušit. Akutní operační zákroky proto nemohou být prováděny krátce po aplikaci většího množství tohoto léku. Z dalších komplikací se může objevit nedostatek krevních destiček (včetně tzv. heparinem indukované trombocytopenie) a zvýšení jaterních testů.
