Deformace kloubů jsou nepříjemným příznakem, se kterým lidé nejčastěji navštěvují ortopedy a revmatology. Deformace kloubů bývají často spojeny s bolestmi kloubů a narušením jejich funkce. Na dolních končetinách to může vést k poruchám chůze a na horních končetinách k invalidizujícímu omezení manuální činnosti.
Příčiny
1. Artróza – Artróza je asi nejčastějším důvodem deformace kloubů. Jde o degenerativní proces, který postihuje zejména velké klouby dolních končetin a zhoršuje se s věkem. Artróza způsobuje pohybovou bolestivost a v klidu ustává. Detaily najdete v příslušném textu.
2. Revmatoidní artritida – Deformace kloubů patří mezi pokročilé projevy tohoto revmatického autoimunitního onemocnění. Obvykle dochází k postižení většího množství kloubů, typicky jsou to malé klouby rukou. Revmatoidní artritida bývá spojena s bolestmi kloubů, tyto bolesti jsou ovšem na rozdíl od artrózy nejhorší v klidu a mizí při zatížení kloubů. Klasická forma postižení vede k vybočování prstů na malíkovou stranu, v některých případech mohou být klouby dokonce částečně (nebo úplně) vykloubené. Tyto formy revmatoidní artritidy lze plným právem považovat za invalidizující onemocnění.
3. Jiné autoimunitní nemoci – Vzácněji mohou být za deformace kloubů zodpovědné i další dlouho probíhající revmatické choroby, jako je například psoriatická artritida (zánět kloubů při lupénce).
4. Dna – Onemocnění dnou je způsobena ukládáním krystalků kyseliny močové v kloubech. Pokud by stav nebyl nijak léčen (tedy nulová dieta a žádné léky), může se v některých případech dna zhoršit natolik, že usazeniny krystalů postižené klouby viditelně zdeformují.
5. Úrazy – Kloub po těžkém úrazu se může deformovat v rámci poškození kloubních tkání a následného hojivého procesu s tvorbou vaziva. Riziko deformací je vyšší, pokud člověk po úrazu nenavštíví lékaře a není adekvátně léčen (akutní ošetření, dlahy, znehybnění kloubu apod.) - to však v dnešní době není časté.
Diagnostika
Pacienta s deformací jednoho, či více kloubů by určitě měl vidět ortoped. Ten může zjistit přítomnost dalších obtíží, provést fyzikální vyšetření kloubu a rentgen kloubu. Je-li podezření na revmatické onemocnění, vyšetřuje dotyčného revmatolog, součástí vyšetření jsou odběry různých autoprotilátek (protilátky zaměřené proti tkáním vlastního těla) z krve, většinou jde o tzv. revmatoidní faktor. Pokud máme podezření na dnu, musíme nutně znát hladinu kyseliny močové (opět jednoduchý odběr vzorku žilní krve).
Zdroje
https://www.medicinenet.com
https://www.arthritis.org
