16. Dif. dg. poruch vědomí, synkopy

 

Poruchy vědomí

Poruchy vědomí dělíme na kvantitativní (somnolence, sopor a koma) a kvalitativní (delirium, obnubilace).

Hodnocení tíže kvantitativních poruch vědomí se provádí podle reakce na pohmat a oslovení a vyjadřujeme jej pomocí stupnice GCS (3-15 bodů).

Otevření očí:

spontánní – 4 body

na oslovení – 3 body

na bolest – 2 body

neotevře –1 bod

 

Slovní reakce:

orientovaná – 5 body

zmatená – 4 body

nepřiměřená – 3 body

nezřetelná – 2 body

chybí –1 bod

 

Pohybová reakce:

cílená reakce na bolest – 6 body

necílená reakce na bolest – 5 body

spontánní – 4 body

flexe – 3 body

extenze – 2 body

bez reakce –1 bod

 

Příčiny poruch vědomí

  • Intrakraniální etiologie – Porucha vědomí vzniká při těžším poškození CNS vlivem úrazu, nitrolebního přetlaku, meningoencefalitid, nebo CMP. Zcela specifickou příčinou poruchy vědomí jsou epileptické záchvaty.
  • Kardiovaskulární etiologie – Porucha vědomí může souviset s kardiogenním šokem při srdečním selhání. Důvodem mohou být arytmie, akutní infarkt myokardu, srdeční tamponáda a rozsáhlá plicní embolie. Bezvědomí pochopitelně nastává i při selhání krevního oběhu u nekardiogenních šokových stavů.
  • Respirační etiologie – Porucha vědomí se objevuje při pokročilé respirační insuficienci (respirační koma). Příčinou mohou být nejrůznější plicní onemocnění (pneumotorax, CHOPN, plicní fibróza a další).
  • Intoxikace – Intoxikace alkoholem, návykovými látkami a případně toxiny může vést k poruchám vědomí.
  • Endokrinní a metabolické poruchy – Porucha vědomí vzniká akutně při hypoglykemii i hyperglykemii, postupně se rozvíjí v rámci selhání ledvin (uremie) a jater (hepatální koma). Bezvědomí může doprovázet poruchy metabolizmu štítné žlázy (myxedémové koma, koma při hyperthyreoze).
  • Fyzikální vlivy – Bezvědomí může doprovázet hypertermii, hypotermii a úrazy elektrickým proudem.
  • Psychogenní etiologie – Psychogenní stupor bývá doprovázen pevně zavřenýma očima. Standardní neurologické reflexy bývají bez patologie, odlišení od organických příčin bezvědomí může být nicméně v úvodu dosti obtížné.

 

Synkopa

Synkopa je specifická porucha vědomí, která se objevuje poměrně náhle a nemá dlouhé trvání. Příčin může být více, je nutné odlišit relativně benigní vasovagální a psychogenní synkopu od synkopy způsobené vážnější chorobou (kardiální synkopa).

  • Nekardiální synkopa – Obvykle jde o vasovagální synkopu, která je způsobena náhlou vasodilatací a poklesem efektivního TK. Pacient si typicky pamatuje potíže předcházející poruše vědomí (nevolnost, vertigo, pocení, slabost, „mžitky a černo před očima“). Další variantou je ortostatická synkopa, která vzniká při pomalé vasokonstrikci po změně polohy ze sedu nebo lehu do stoje.
  • Kardiální synkopa – Bezvědomí se objeví extrémně rychle a z plného zdraví, příčinou je prudký pokles srdečního výdeje. Nejčastější příčinou jsou epizody vážnějších arytmií (např. komorové tachykardie), méně často jde o obstrukci toku krve (např. těsná aortální stenóza, myxom levé síně).

 

Diagnostika a postup

U pacienta v bezvědomí je nejprve nutné hodnotit přítomnost základních životních funkcí (dýchání a puls), při jejich nepřítomnosti se zahajuje KPR. Pokud pacient dýchá, voláme ZZS, ukládáme ho do zotavovací polohy na boku, zjišťujeme anamnesticky okolnosti bezvědomí a provádíme základní vyšetření (vyhodnocení GCS, zhodnocení šíře zornic a případně jejich reakce na osvit, přítomnost viditelných poranění apod.). Vyloučení příznaků meningeálního dráždění pomocí opozice šíje je vhodné pouze tehdy, pokud není důvod předpokládat poranění C páteře. Dle možností (obvykle až po příjezdu vozu ZZS) pak může být změřen TK, puls, tělesná teplota a saturace krve pulzním oxymetrem, glykemie orientačně glukometrem a natočen EKG záznam. V nemocničním zařízení je možné provést laboratorní vyšetření (glykemie, minerály, jaterní a renální parametry, Astrup a KO), zobrazovací metody zaměřené na CNS (CT vyšetření mozku) a případně další vyšetření (neurologické vyšetření).

Speciálně u synkopy nejasné etiologie musíme myslet na onemocnění srdce a kromě EKG je vhodné zvážit ECHO srdce a monitorování EKG holterem.

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů