Difúzní axonální poranění (difúzní axonální poškození) je poměrně specifický typ poškození mozku v důsledku akutních úrazů hlavy. Jde o poškození axonů, což jsou dlouhá nervová vlákna tvořící základ bílé hmoty mozkové. Axony jsou nezbytné pro propojení nervových buněk a poškození axonů má proto velmi závažné důsledky pro funkci nervových buněk, a to i když vlastní nervové buňky primárně poškozeny nejsou.
Příčiny: Příčinou poranění jsou úrazy, kdy dochází k rychlým pohybům hlavy dopředu-vzad, nebo k rychlým rotačním pohybům. Typickým mechanizmem je autonehoda, kdy náhlé zastavení vede k rychlému předklonu a záklonu hlavy.
Projevy: Příznaky difúzního axonálního postižení jsou různé. Poškození axonů může být doprovázeno rozvojem otoku mozku se vznikem nitrolebního přetlaku. Těžké případy difúzního axonálního poškození vedou k poruše vědomí, která končí smrtí, nebo vyústí ve snad ještě horší apalický stav (ležící pacient v bezvědomí se zachovanými základními reflexy). Jinak mohou být přítomny trvalé následky s poruchami hybnosti, poruchami paměti, změnou osobnosti, příznaky organického psychosyndromu a mnoha dalšími potížemi.
Předpokládá se nicméně, že slabé axonální poranění doprovází prakticky každý větší úraz hlavy včetně otřesu mozku. Projevy jsou v takovém případě málo nápadné a dominují příznaky vlastního úrazu (bolest hlavy, zvracení, motání hlavy), které poměrně rychle vymizí bez trvalých následků. I po „běžném“ otřesu mozku může nicméně řada lidí trpět měsíce a roky nejrůznějšími neurologickými obtížemi, které shrnujeme pod pojmem „postkomoční syndrom“. Řada neurologů je toho názoru, že tento postkomoční syndrom může být v podstatě důsledkem difúzního axonálního poškození vzniklého při úrazu.
Diagnostika: Diagnózu stanovuje neurolog, poškození nervových vláken v mozku může být viditelné na magnetické rezonanci. CT vyšetření je málo přesné a nemusí ukázat výrazné škody. Má však význam pro zhodnocení přítomnosti otoku mozku. Kontinuální (nepřetržité) sledování a hodnocení nitrolebního tlaku si může vyžádat dočasné umístění měřícího čidla těsně k mozku (nebo do mozkových komor) navrtáním lebeční kosti.
Léčba: Difúzní axonální poškození není možné léčit. Lehké případy se postupně upraví, těžké vedou ke smrti nebo k trvalému postižení. V akutní fázi je nutná monitorace nemocného a případně léčba otoku mozku, v chronické fázi je nutná rehabilitace k minimalizaci trvalých následků.
