Duodenogastrický reflux znamená návrat zásaditého obsahu dvanáctníku (duodenum) zpět do žaludku (gaster). Nejde o chorobu v pravém slova smyslu, duodenogastrický reflux má řada lidí a u mnoha z nich nedochází k žádným příznakům. Někdy se nicméně mohou příznaky objevit a v takovém případě se zajímáme o vhodnou léčbu.
Pozn.: Nepleťme si tento stav s mnohem známější refluxní chorobou jícnu, jejíž podstatou je tzv. gastroezofageální reflux, což je zpětný tok kyselého žaludečního obsahu do jícnu.
Příčiny: Příčiny nemusí být vždy zřejmé. Mezi žaludkem a dvanáctníkem je zúžená oblast se svěračem, kterou označujeme jako pylorus. Řada lidí má tento pylorický svěrač oslabený a pak se u nich duodenogastrický reflux může objevit. Výrazně zvýšené riziko duodenogastrického refluxu je u lidí, u kterých byla dolní část žaludku s pylorem chirurgicky odstraněna. Podobně jsou duodenogastrickým refluxem více ohroženi lidé, u kterých vznikl vřed v oblasti pyloru, který v rámci hojení způsobil deformaci pyloru a narušení jeho funkce.
Projevy: Duodenogastrický reflux se velice často nijak neprojeví a je náhodně zjištěn během gastroskopie. U některých lidí se v rámci refluxu objevují různé nespecifické trávicí obtíže, jako jsou bolesti břicha v oblasti nadbřišku, pocity špatného trávení, nechutenství apod. Tekutina duodenogastrického refluxu sice není kyselá, ale obsahuje žluč, která může při pravidelném styku se sliznicí žaludku vyvolat chronický zánět.
Diagnostika: Základem diagnostiky je provedení výše zmíněné gastroskopie, kde je duodenogastrický reflux dobře vidět – v žaludku lačného člověka se za normálních okolností vyskytuje víceméně bezbarvé jezírko obsahující kyselinu chlorovodíkovou. U člověka s refluxem je tekutina v žaludku žlutá až žlutozelená, což je způsobeno zabarvením přítomnou žlučí. Odebereme-li při gastroskopii kleštičkami vzorek žaludeční sliznice, můžeme při histologickém vyšetření najít známky chronického zánětu.
Terapie: Duodenogastrický reflux se léčí u člověka, u kterého způsobuje příznaky, nebo jiné komplikace. Na rozdíl od běžnějšího kyselého gastroezofageálního refluxu v tomto případě nepomohou léky tlumící tvorbu kyseliny chlorovodíkové (např. blokátory protonové pumpy). Duodenogastrický reflux je zásaditý, nesouvisí s žaludeční kyselinou a potlačení její tvorby je proto zcela bez efektu. Účinek na duodenogastrický reflux mají především léky ze skupiny prokinetik. Tyto léky zrychlují hybnost a vyprazdňování žaludku a tím sníží riziko zpětného průniku tráveniny.
Další úspěšnou sloučeninou užívanou v terapii duodenogastrického refluxu spojeného se zánětem žaludku je kyselina ursodeoxycholová (např. preparát Ursosan). Tato látka mění složení žluči a snižuje její agresivitu vůči žaludeční sliznici.
