Dvojité vidění se odborně označuje jako diplopie a může být spojena s celou řadou závažných chorob. Hned v úvodu je nutno rozlišit dvojité vidění při pohledu jedním okem (méně časté) nebo při pohledu dvěma očima (častější).
Dvojité vidění jedním okem - příčiny:
Oční onemocnění – Vidíme-li jedním okem objekty dvakrát, je porucha obvykle v oku. Poměrně často se jedná o onemocnění oční rohovky nebo čočky (např. katarakta).
Dvojité vidění oběma očima - příčiny: V tomto případě je z nějakého důvodu narušen souhyb očí, tj. oční svaly ovládající zacílení na konkrétní objekt nepracují zcela správně.
1. Mozková příhoda – Je-li při mozkové mrtvici postižena část mozku, která je odpovědná za správnou funkci některého z okohybných svalů, pak je důsledkem jeho ochrnutí a dvojité vidění. Dvojité vidění obvykle vzniká jen při pohledu určitým směrem, v jiných směrech může člověk vidět zcela normálně, to záleží na tom, který ze svalů je vyřazen z funkce. Při těžším postižení můžeme na člověku vidět nesouměrnost při pohledu - šilhání. Drobné postižení nemusíme ani zpozorovat, subjektivní obtíže však mohou být velmi nepříjemné i u něj.
2. Mozkové nádory – Podobně jako mozková mrtvice může mozkový nádor rostoucí v blízkosti mozkových center a drah ovládajících okohybné svaly narušit jejich funkci.
3. Roztroušená skleróza – Toto autoimunitní onemocnění postihuje centrální nervový systém, tj. mozek i míchu. Výsledné narušení funkce okohybných svalů může být jedním z mnoha příznaků. Detailněji viz text o roztroušené skleróze.
4. Úraz hlavy – Dvojité vidění se může dočasně vyskytovat u otřesu mozku společně s nevolností, zvracením a bolestmi hlavy.
5. Myasthenia gravis – Diplopie je jedním z typických příznaků. Toto onemocnění je oproti předchozím vzácné a jedná se o autoimunitní proces, kdy protilátky našeho těla zjednodušeně řečeno útočí na naše nervosvalové ploténky a tím narušují přenos vzruchů z nervů na svaly. Detailnější informace najdete v příslušném článku.
Diagnostika: Pacient s pocitem dvojitého vidění by měl být vyšetřen neurologem a očním lékařem (včetně vyšetření očního pozadí). Kromě fyzikálního neurologického vyšetření se obvykle provádí CT vyšetření mozku.
