Elastografie jater je novější vyšetřovací metoda, která se provádí zejména na vyšších gastroenterologických a hepatologických pracovištích. Podstatou je nepřímé a neinvazivní měření tuhosti jaterní tkáně.
Princip: Elastografie obecně může fungovat na více principech, v případě jater se používá ultrazvuková elastografie. Elastografický přístroj je v podstatě ultrazvuk, který snímá jaterní tkáň a je schopný vizuálně (pomocí barev) i číselně hodnotit odpor jaterní tkáně vůči ultrazvukovému vlnění. Platí totiž, že odpor je tím vyšší, čím vyšší je tuhost jaterní tkáně a tím vyšší je podíl vaziva v játrech. Přístroj nám tak může dát informaci o tom, jak blízko mají játra daného člověka k cirhóze.
Příprava: Vyšetření je neinvazivní a zcela nebolestivé, od pacienta nevyžaduje žádnou drastickou přípravu. Léky na ředění krve mohou být před vyšetřením normálně užívány. Jediným důležitým doporučením je být před vyšetřením nalačno jako před klasickým ultrazvukem břicha.
Využití: Elastografie jater se používá u pacientů, u nichž máme podezření na chronické poškozování jaterní tkáně, které může přejít v jaterní cirhózu. Z tohoto pohledu je elastografie vítaným nahrazením invazivní a rizikovější jaterní biopsie. Typickým pacientem pro elastografii je člověk, který má již diagnostikováno chronické onemocnění ovlivňující játra (alkoholizmus, žloutenka B, žloutenka C aj.) a my chceme znát tíži jaterního postižení. Vzhledem k naprosté bezpečnosti elastografie je možné ji provádět bez obav opakovaně a hodnotit změny jaterní tkáně v čase.
Nevýhody: Důležité je poznamenat, že elastografie nám sice podá informace o množství vaziva v játrech a umožní nám diagnostikovat cirhózu, ale neřekne nám vůbec nic o její příčině.
Zdroje
https://pubs.rsna.org
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
