Elektrická kardioverze je zákrok, který se používá v léčbě některých poruch rytmu. Využíváme zde elektrického proudu, který po krátkou dobu necháme procházet tělem pacienta. Zní to sice hrozivě, ale jedná se o zákrok velice jednoduchý, nebolestivý a jen s minimálním rizikem.
Princip: Elektrická verze se provede tak, že se pacient uloží na lůžko a monitoruje se jeho EKG. Interní lékaři spolupracují s anesteziologem, který pacienta uvede do krátké celkové anestezie (uspání). Následně internista použije přístroj zvaný defibrilátor, nastaví ho k elektrické verzi a přiloží jeho elektrody potřené vodivým gelem na hrudník pacienta. Po aktivaci přístroj vyhodnotí srdeční akci ležícího pacienta a ve správné chvíli vyšle elektrický signál, který proletí z jedné elektrody na druhou hrudníkem a srdcem pacienta. Silný elektrický proud „vyresetuje“ špatný srdeční rytmus a umožní tak se slušnou pravděpodobností, že naskočí rytmus normální.
Schéma běžně používaného defibrilátoru
Využití: Elektrická verze se klasicky provádí u poruch srdečního rytmu, které vznikají v srdečních síních (tzv. supraventrikulární arytmie). Velmi často se jedná o tzv. fibrilaci síní a flutter síní, vzácněji o AVRT a AVNRT. Poruchy rytmu se můžeme pokusit odstranit pomocí speciálních léků (medikamentózní verze pomocí antiarytmik), bohužel ne vždy je tato metoda úspěšná. Zda se v takovém případě rozhodneme poruchu rytmu ponechat nebo ji odstranit elektrikou je individuální a bereme v ohled přesný typ poruchy rytmu, její klinické projevy, její rychlost apod. Máme-li například velmi rychlou poruchu rytmu, která vyčerpává srdce nemocného, ohrožuje ho selháním a nejde ji zpomalit léky, pak zvažujeme elektrickou verzi.
Příprava: Elektrická kardioverze se vzhledem k nutnosti uspání musí provádět nalačno a několik hodin před ní pacient nesmí jíst ani pít.
Nevýhody: Určitou nevýhodou je nutnost uspání pacienta a tedy i nutná přítomnost anesteziologa. Dále je nutné poznamenat, že poruchy rytmu mohou způsobit nedostatečné pohyby srdce spojené po určité době se vznikem krevních sraženin v srdečních oddílech. Pokud bychom v takové situaci provedli elektrickou verzi, mohla by se při elektrickém výboji sraženina utrhnout a vyletět ze srdce do vnitřních krkavic a odtud do mozku, kde by způsobila mozkovou mrtvici. Z toho důvodu:
1. Můžeme provést elektrickou verzi jen tehdy, pokud jsme si jisti, že porucha rytmu trvá u daného člověka méně než 48 hodin.
2. Nemáme-li tuto jistotu a potřebujeme-li verzi urgentně provést, měli bychom těsně před tím vyšetřit srdce pacienta pomocí jícnového ECHO, které přítomnost sraženin v srdci vyloučí.
3. V případě, že nemáme jistotu trvání poruchy rytmu a s elektrickou verzí nepospícháme, převedeme pacienta na lék proti srážení krve. Po 6 týdnech užívání tohoto léku s pravidelnými kontrolami jeho účinnosti pak můžeme bez obav provést elektrickou verzi - jakékoliv sraženiny v srdci by se po této době díky lékům již rozpustily.
Pozn.: 24 hodin po provedené kardioverzi může přetrvávat slabý efekt uspávajících látek a člověk by proto neměl řídit automobil či vykonávat jakoukoliv činnost náročnou na pozornost.
Příklad: (spíše pro mediky) Přichází pacient, kterému posledních několik dnů není dobře, pocity bušení srdce nemá, ale hůře se mu dýchá při námaze a otekly mu nohy – známky srdečního selhávání. Na EKG zachytíme supraventrikulární tachykardii 160/min. Podáme antiarytmika, ale efekt není příliš dobrý, porucha rytmu zůstala a zpomalila se jen mírně. Nejsme schopni přesně říci, jak dlouho porucha rytmu trvá, a proto pacientovi uděláme jícnové ECHO - bez nálezu krevních sraženin v srdci. Po tomto vyšetření již provedeme elektrickou verzi.
Výhody: Elektrická verze je rychlým, účinným a zcela bezbolestným řešením nově vzniklých poruch rytmu. Její účinnost je mnohem vyšší než u léků ze skupiny antiarytmik.
Zdroje
http://www.heart.org
https://www.webmd.com
