Eozinofilní granulom (též eosinofilní granulom) je zajímavé a vzácné onemocnění. Jde vlastně o formu choroby, kterou známe pod pojmem histiocytóza z Langerhansových buněk. A vhodno podotknout, že se jedná o formu s velice příznivou prognózou.
Příčiny: Eozinofilní granulom je ložisko, které v určité části těla vznikne kvůli nadměrnému dělení a množení jedné z tzv. Langerhansových buněk. Tyto buňky jsou důležité pro funkci imunitního systému, dokážou pohlcovat a likvidovat cizorodé mikroorganizmy a následně jejich části „ukazovat“ (prezentovat) ostatním imunitním buňkám, které na ně potom mohou snadněji reagovat. Důvod množení některé z Langerhansových buněk není jasný, předpokládá se vznik určité genetické mutace uvnitř buňky v reakci na podráždění při kontaktu s některým infekčním mikroorganizmem.
Projevy: Eozinofilní granulom je příznivá forma histiocytózy z Langerhansových buněk, protože buněčné klony se nešíří po organizmu a vytváří pouze jedno ložisko. Toto ložisko nicméně roste a může poškozovat okolní tkáně. Typicky ložisko eozinofilního granulomu nacházíme v kostech nebo na kůži, o něco méně často se nachází v plicích nebo v některé z lymfatických uzlin. Na kůži má podobu svědivé nafialovělé boule, v kostech jde o ložisko s rozpadem kostní hmoty (osteolytické ložisko).
Diagnostika: Kožní ložisko je viditelné při vyšetření pohledem, kostní ložiska (případně ložiska v jiných hlubokých tkáních) mohou být zobrazena pomocí rentgenu nebo CT vyšetření. Odlišit eozinofilní granulom od ložiska zhoubného nádoru nebo jeho metastázy je ovšem těmito způsoby prakticky nemožné, diagnóza proto vyžaduje získání vzorku postižené tkáně a její histologické vyšetření. Histologie jednak prokáže, že ložisko je nezhoubné a navíc v něm prokáže velké množství buněčných klonů Langerhansovy buňky a bílé krvinky s vysokým podílem eozinofilů (odtud název nemoci).
Terapie: Eozinofilní granulom má dobrou prognózu. Základem přístupu je chirurgický zákrok, který má za cíl celé ložisko eozinofilního granulomu odstranit, odstranění lze u některých kostních ložisek doplnit ozářením dotyčného místa. Byly popsány i případy, ve kterých eozinofilní granulom samovolně vymizel.
