Epidurální hematom je život ohrožující komplikace poranění hlavy. Abychom jeho lokalizaci a vznik pochopili, je dobré si říci jen pár slov k anatomii nitrolebního prostoru. V nitrolebním prostoru se nachází mozek, který je pokryt 3 mozkovými obaly (mozkovými plenami). Nejblíže mozku je pia mater, prostřední obal se nazývá arachnoidea (pavučnice) a obal nejvzdálenější od mozku má název dura mater. Nad durou mater je již lebeční kost. Výraz epidurální hematom („epi“ = latinsky „nad“) lze přeložit jako přítomnost krve v prostoru „nad“ durou mater, tj. mezi durou mater a kostěnou lebkou. Jak se do tohoto místa krev dostane? Touto otázkou se přesouváme k příčinám epidurálního hematomu.
Mozkové pleny - schéma
Příčiny: Příčinou krvácení do epidurálního prostoru je tepna zvaná arteria meningea media, která se nachází v oblasti spánku na obou stranách lebky. Při úrazu hlavy, obzvláště pokud náraz či úder směřuje do oblasti spánku, může dojít k roztržení této tepny a k následnému krvácení. Prostor mezi durou mater a lebeční kostí se začne plnit krví a takto vznikající a zvětšující se hematom začne pomalu utlačovat mozek. Zásadní informace u epidurálního hematomu je ta, že se jedná o krvácení tepenné. Tepenná krvácení bývají většinou masivnější a hůře zastavitelná než krvácení žilní. Tak je tomu i v tomto případě – krvácení z arteria meningea media se nikdy samo nezastaví a bez lékařské péče na něj člověk vždy zemře.
Projevy: Po vlastním úrazu spojeném s protržením arteria meningea media se může vyskytovat různě dlouhé bezvědomí, bolesti hlavy apod. Prostě jde o příznaky, které u poranění hlavy očekáváme. V klasickém případě (nedošlo-li při úrazu k těžšímu poškození mozku) se stav zraněného vrátí víceméně do normálu a on se cítí poměrně dobře. To je ovšem jen klamné zlepšení. Tepna postupně krvácí, hematom začne narůstat a hmota krve začne postupně utlačovat mozek. V dutině lební je totiž jen omezený prostor a mozek se postupně začne tlačit na kostěné struktury lebky – to bývá provázeno postupnou ztrátou vědomí a nakonec vede ke smrti. Smrt většinou nastává do několika hodin po poranění. U člověka po úrazu hlavy je důležité sledovat jeho zornice. Jako první začne být totiž epidurálním hematomem utlačován nerv, který ovládá šíři zornice. Proto se poměrně často stane, že prvním příznakem rostoucího epidurálního hematomu je náhlé jednostranné rozšíření zornice na straně poranění (tj. u člověk se akutně objeví rozdílná šíře zornic).
Jeden neurochirurg nám o epidurálním hematomu vyprávěl příhodu, kdy vyšetřoval nějakého chlapce po silnějším úderu do hlavy. Zranění nevypadalo až tak vážně, chlapec byl při plném vědomí a neurologicky na něm nic zvláštního nebylo. Lékař byl u něj a zrovna sepisoval zprávu, když mu chlapec řekl, že má v ordinaci moc hezké růžové slony. Lékař se na něj s neblahou předtuchou podíval a přímo v tu chvíli se chlapci rozšířila jedna zornice. Okamžitě byl odvezen na sál (během cesty ztratil vědomí) a jen díky včasné operaci přežil.
Diagnostika: Základní diagnostickou metodou je CT mozku, které se v ideálním případě provádí u všech lidí po úrazu hlavy, obzvláště jednalo-li se o úraz vážnější. Na CT mozku uvidíme hematom jako bílý útvar čočkovitého tvaru lokalizovaný mezi lebeční kostí a mozkem. Podle velikosti hematomu také zjistíme menší či větší „odtlačení“ mozku na zdravou stranu.
Schéma - obraz epidurálního hematomu, jak ho vidíme na CT mozku
Prevence: Prevencí je vyhýbání se úderům do hlavy (zejména úderům vedoucím ze strany) a hlavně po každém vážnějším úrazu hlavy vyhledat lékařskou pomoc, která může zažádat o CT vyšetření mozku.
Léčba: Léčba musí být v tomto případě co nejrychlejší. Nebudu se zabývat zbytečnými podrobnostmi – při epidurálním hematomu nás bezprostředně ohrožuje hmota krve utlačující mozek. Proto se musí nad místem hromadícího se hematomu udělat do lebky otvor a krev se vypustí. Pak se zranění dále chirurgicky ošetřuje, ale vypuštění krve je pro záchranu života nejzásadnější.
Zdroje
https://www.healthline.com
http://neurosurgery.ucla.edu
