ERCP je zkratka pro vyšetření zvané Endoskopická Retrográdní CholangioPankreatografie. Toto vyšetření má velký význam v gastroenterologii. Dají se jím určit mnohá onemocnění žlučových cest a slinivky břišní a dá se jím provést i řada léčebných zákroků.
Princip: ERCP je endoskopickou metodou, která je tak trochu podobná gastroskopii. Vyšetřovaný pacient leží na boku a obvykle se mu podá tlumící injekce. Pak mu lékař přes dutinu ústní zavede do jícnu hadici přístroje, kterou posunuje přes žaludek až do dvanáctníku. Do dvanáctníku totiž v místě tzv. Vaterské papily ústí společný vývod žlučových cest a slinivky břišní. Právě Vaterskou papilu lékař najde pomocí kamery na konci endoskopické hadice a pak do ní přístrojem zasune tenkou trubičku. Touto trubičkou pak může do žlučových cest a do slinivky vypustit kontrastní látku. Součástí vyšetřovací jednotky je i rentgenový přístroj s obrazovkou, který v přímém přenosu sleduje vyšetřovanou oblast a díky kontrastní látce zobrazí anatomické poměry ve žlučových cestách, jejich zúžení či uzávěry. Co je asi nejdůležitější, umožňuje endoskopický přístroj zavádění nejrůznějších pracovních nástrojů, díky kterým lze provést celou řadu léčebných zákroků (viz další odstavce).
Schéma - Endoskopický přístroj v dvanáctníku, úspěšně nasondován žlučovod (červeně)
Názory, jak dál po zákroku, jsou odlišné. Někde se píše, že několik hodin po zákroku lze pacienta propustit, u nás na interně bývalo zvykem ponechat pacienta do dalšího dne na lůžku na pozorování. Po vlastním vyšetření by pacient neměl jíst žádnou stravu a pít žádné tekutiny. Je to z důvodu, aby se co nejméně podráždila slinivka. Pacienta je nicméně nutné pořádně zavodnit a tak mu podáme několik nitrožilních infuzí (1,5-2 litry tekutin). S odstupem několika hodin po vyšetření pak uděláme krevní náběry (jaterní testy, CRP, látky uvolňující se při poškození slinivky apod.) a další ráno je zopakujeme. Jsou-li hodnoty dobré, dovolíme pacientovi jíst.
Využití: ERCP lze využít k diagnostice a léčbě zúžení či ucpání žlučových cest s poruchou odtoku žluči a u nemocí slinivky. Ze žlučových cest může lékař pracovními nástroji ERCP odebrat vzorky sliznice, které se pak mohou histologicky vyšetřit. Jsou-li žlučové cesty uzavřené žlučovými kameny, může ho přístroj ERCP odstranit. Je-li Vaterská papila příliš úzká, může ji lékař naříznout. V případě zúžení žlučových cest chronickým zánětem nebo zhoubným nádorem (rakovina slinivky, rakovina žlučníku, rakovina žlučových cest a další nádory této oblasti), lze do žlučových cest přístrojem vsunout trubičku (stent), která umožní odtok žluči.
Příprava: Pacient by měl být před zákrokem nalačno, jiná speciální příprava není nutná.
Nevýhody: Vyšetření může být někdy nepříjemné a zatěžující, díky tlumící injekci si na něj však pacient nemusí ani pamatovat. Vyšetření může vést k poranění žlučových cest, ke krvácení ze žlučových cest do trávicího traktu a k podráždění slinivky břišní. Toto podráždění může být ve vzácných případech velmi nebezpečné, protože může přejít v akutní zánět slinivky.
Výhody: Diagnosticky může být ERCP do značné míry nahrazeno ultrazvukem nebo CT břicha (nemoci žlučových cest a slinivky jsou těmito vyšetřeními dobře zjistitelné). Jedině ERCP však umožní z těchto oblastí odebrat biopsii a hlavně provést uvolnění žlučových cest. Jistou alternativou k ERCP je MRCP vyšetření, které je však méně dostupné, dražší a pouze diagnostické.
Zdroje
https://emedicine.medscape.com
https://www.medicinenet.com