Furosemid je hojně využívaný preparát ze skupiny diuretik. V interní medicíně se jedná o zcela nezastupitelný lék, jehož účinnou složkou je stejnojmenná sloučenina furosemid.
Princip: Furosemid je velmi silná látka, která účinkuje na ledvinné kanálky a blokuje vstřebávání iontů. Ionty jsou vylučovány do tvořené moče a s sebou strhávají vodu. Výsledkem je výrazný odvodňovací efekt léku.
Využití: V tabletové formě se Furosemid úspěšně využívá u srdečního selhávání, kdy odvodňovací účinek Furosemidu snižuje objemovou zátěž srdeční pumpy. K tomu se přidružuje vliv na vysoký krevní tlak, který díky ztrátám tekutiny klesá. Furosemid léčí otoky vznikající u nefrotického syndromu a u dekompenzované jaterní cirhózy. Akutně můžeme lék podávat i v injekční formě při akutním srdečním selhání a u plicního edému, podat ho můžeme i u hyperkalémie, kdy potřebujeme zvýšit vylučování draslíku močí.
Podávání: Záleží na předepisujícím lékaři a na závažnosti onemocnění. Běžná dávka Furosemidu podávaného jako tablety je 20-40 miligramů denně, u velmi těžkých forem srdečního selhání ovšem může dávka vystoupat až na několik set miligramů za den. Akutně většinou podáváme 1-2 injekce o síle 20 miligramů nitrožilně, je ovšem možné aplikovat i dávku silnější, nebo nitrožilní furosemid podávat kontinuálně speciální nitrožilní pumpou.
Nevýhody: Samotný princip a účinky Furosemidu zároveň předznamenávají i jeho nežádoucí účinky a nevýhody. Lék je velmi silný, nemocného může snadno dehydratovat, způsobit příliš silný pokles tlaku, rozvrátit mu vnitřní prostředí a způsobit hypokalémii.
