Hamartomy jsou mnohými lidmi považovány za nezhoubné nádory, ale ve skutečnosti tomu tak není. Jde o ložiska jinak normální tkáně, která se nicméně nachází v místech, kam nepatří.
Příčiny: Příčina vzniku hamartomů není většinou jasná. Hamartomy se mohou vyskytovat prakticky v jakékoliv tkáni nebo v jakémkoliv orgánu. V některých případech je mnohočetný výskyt hamartomů spojen s určitými geneticky podmíněnými syndromy (např. Cowdenův syndrom a Peutz-Jeghersův syndrom).
Projevy: Nejčastěji bývají hamartomy nalézány v plicích a obsahují tkáně, jako je tuk a chrupavka, objevují se však i v mozku, ledvinách, srdci a slezině. Hamartomy se sice chovají nezhoubně, ale svým růstem mohou způsobit útlak okolních tkání a orgánů. Některé velké podkožní hamartomy mohou způsobit viditelné deformace. V případě, že hamartom naruší některou větší krevní cévu, může dojít ke krvácení (například v ledvině, plíci apod.). Hamartomy srdce mohou narušit průtok krve srdečními oddíly a způsobit selhání srdce.
Diagnostika: Hamartom může být nalezen pomocí některé ze zobrazovacích metod (rentgen, ultrazvuk, CT vyšetření, magnetická rezonance). V řadě případů je obtížné odlišení hamartomů od jiných nezhoubných i zhoubných nádorů, a proto může být nutná biopsie ložiska se získáním vzorku na histologické vyšetření.
Léčba: V případě, že hamartom svým růstem působí nějaké obtíže, ho většinou lze odstranit chirurgickým zákrokem.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.sciencedirect.com
