Hemolytická nemoc novorozence je známá také jako fetální erytroblastóza. Jedná se o nebezpečnou formu novorozenecké žloutenky, která souvisí s lehce odlišnými krevními skupinami matky a dítěte.
Příčiny: Za normálních okolností vzniká u velkého množství dětí vcelku normální novorozenecká žloutenka. Ta je způsobena rozpadem jejich plodových červených krvinek a jejich nahrazování novými. Z rozpadajících se krvinek se uvolňuje hemoglobin (krevní barvivo přenášející kyslík) a ten se rozkládá na žluté barvivo bilirubin, které může zabarvit kůži a sliznice dožluta.
U hemolytické nemoci novorozenců je ovšem tento rozpad krvinek mnohem těžší. Je to nejčastěji způsobeno neshodou mezi Rh faktorem matky a dítěte. Rh faktor je označení pro určitou strukturu (antigen D), která se může a nemusí nacházet na červených krvinkách daného jedince. U Rh pozitivních (Rh+) lidí se tato struktura na krvinkách nachází, u Rh negativních (Rh-) nikoliv. Tělo Rh negativních jedinců si ovšem po kontaktu s Rh pozitivní krví vytvoří proti této struktuře protilátky, které jsou pak schopny ničit červené krvinky Rh pozitivního člověka.
A právě zde leží jádro pudla – Má-li Rh negativní žena svoje první dítě s Rh pozitivním otcem, je zde šance, že bude dítě po otci Rh pozitivní. Hrozí takovému dítěti něco? Vtip je v tom, že nehrozí – krevní oběh matky a dítěte je oddělen a jejich krve se nemísí. Jenže při porodu většinou dojde k tomu, že se do těla matky při odlučování placenty určité množství krve plodu přece jen dostane. Dítěti to nijak nevadí, to se narodí a je v pořádku. Jenže v těle matky se mezitím její imunitní systém setká s Rh pozitivními červenými krvinkami dítěte, vyhodnotí je jako cizorodé a začnou se proti nim vytvářet obranné protilátky, které jsou schopné procházet i placentou. Má-li taková žena opět Rh pozitivní dítě, vytvořené protilátky začnou pronikat placentou do jeho těla a poškozovat jeho červené krvinky, což vede k jejich rozpadu (hemolýza).
Dokud je plod v těle matky, není to většinou až tak zlé, protože uvolňovaný bilirubin je vychytáván placentou a odbouráván matčinými játry. Po narození je na to však už organizmus dítěte sám.
Pozn.: Rh negativní žena si může výše zmíněné protilátky vytvořit nejen po porodu Rh pozitivního dítěte, ale i po potratu Rh pozitivního plodu, nebo po transfúzi Rh pozitivní krve.
Co z toho plyne?
- Hlavní riziko je, když čeká Rh negativní žena Rh pozitivní dítě.
- Její první plod nebývá většinou ohrožen, další děti již ano.
- Projevy nemoci vznikají obvykle krátce po narození.
Projevy: Hlavním projevem hemolýzy je zežloutnutí kůže, sliznic a očního bělma novorozence. Vysoké koncentrace bilirubinu u hemolytické nemoci mohou u novorozence pronikat do mozku a nenávratně ho poškodit. V akutní fázi to může vést ke křečím, poruchám příjmu potravy, poruchám vědomí a ke smrti, z dlouhodobého hlediska může být nevratné poškození mozku spjaté s mentální retardací, poruchami hybnosti a smyslů. Poškození mozku bilirubinem u novorozence se odborně označuje jako kernikterus. U dospělých jedinců se toto stát nemůže, protože do vyzrálého mozku se bilirubin nedostane. Játra naplno zpracovávající bilirubin se obvykle zvětší, rozpad červených krvinek může vést k těžké chudokrevnosti a srdečnímu selhání.
Diagnostika: Kromě fyzikálního vyšetření, při kterém lékař rozpozná žloutenku, jsou důležité krevní náběry. Koncentrace bilirubinu v séru nám vypoví o tíži žloutenky a krevní obraz o vážnosti chudokrevnosti. Rozdílnost Rh faktoru matky a dítěte opět zjistíme z krevního náběru. Přítomnost protilátek v krvi dítěte se pak stanovuje i tzv. Coombsovým testem.
Prevence: Setká-li se Rh negativní žena s Rh pozitivní krví (typicky při porodu Rh pozitivního dítěte), ihned se jí podá uměle vytvořená protilátka proti Rh faktoru, která zničí červené krvinky plodu proniknuvší do organizmu matky tak rychle, že si imunitní systém matky nestihne vytvořit vlastní protilátky. Uměle vytvořená protilátka časem vymizí a matka díky ní žádné své protilátky nemá.
Léčba: Léčba se v zásadě shoduje s terapeutickým postupem u těžké novorozenecké žloutenky, tj. fototerapie a výměnné transfúze (více viz příslušný text).
Zdroje
https://medlineplus.gov
https://www.stanfordchildrens.org
