Hemolyticko-uremický syndrom (HUS) je velice nebezpečné onemocnění, které postiženého ohrožuje na životě. V drtivé většině se vyskytuje u dětí (dětská forma HUS), vzniká na podkladě infekce určitou bakterií a vyžaduje akutní lékařskou péči. O bližší povaze této nemoci si povíme níže.
Příčiny: Příčinou vzniku syndromu je infekce speciálním kmenem bakterie Escherichia coli. Escherichia coli běžně žije ve střevech člověka a obvykle s ní nemáme žádné větší potíže. Kmen způsobující HUS je vzácný a nejčastěji se jím nakazíme z kontaminované potravy. Velká epidemie se udála v Japonsku v 90. letech 20. století, kdy se několik tisíc dětí nakazilo z nedostatečně tepelně upraveného masa.
Projevy: Zmíněné bakterie produkují zvláštní toxin (tzv. verotoxin neboli Shiga-like toxin), který začne poškozovat cévní stěny v celém těle, obzvláště citelné je to však v ledvinách. Narušení integrity cév vede k masivní aktivaci krevních destiček, které se začnou srážet a ucpávat drobné cévky. Tím se naruší prokrvení orgánů, zejména ledvin. Spolu s tím se začne projevovat nedostatek krevních destiček různými krvácivými projevy, neboť drtivá většina destiček se neúčelně vysrážela. Zbytek srážecího systému (koagulační faktory aj.) jsou relativně v pořádku, ale bez destiček je i tak srážlivost krve silně narušena. Účinek toxinu vede i ke zvýšenému rozpadu červených krvinek (hemolýza), což je spojeno s chudokrevností.
Nemoc začíná jako chřipkovité onemocnění, které je obvykle provázeno průjmy. Pak se stav začne zhoršovat, na kůži se mohou objevit prokrvácená místa. Ledviny většinou nezvládnou své poškození a dojde k jejich akutnímu selhání, což je spojeno se zástavou močení. Chudokrevnost má také svoje příznaky (bledost, motání hlavy a případně dušnost). Rozpad červených krvinek vede k uvolňování velkého množství bilirubinu a to je spojeno se vznikem žloutenky. Celkový rozvrat minerálů a vnitřního prostředí vede k únavě, spavosti, poruchám vědomí a někdy i ke smrti.
Diagnostika: Není zcela jednoduché udělat správnou diagnózu, nicméně průjmový začátek onemocnění a laboratorní vyšetření krve s nálezem výrazného poklesu krevních destiček při relativně normální funkci zbytku srážecího systému a s nálezem typickým pro akutní selhání ledvin (nárůst koncentrace sloučenin, jako je močovina a kreatinin) může ledacos napovědět. Přítomnost bakterie lze někdy zjistit speciálním kultivačním vyšetřením stolice, ale negativní nález nemoc nemůže vyloučit.
Prevence: Hlavní možností prevence je dostatečná tepelná úprava masných výrobků, zejména v provozovnách veřejného stravování a řetězcích Fast Food.
Léčba: V případě podezření na syndrom je nutná léčba na oddělení JIP či na ARO. Vzhledem k akutnímu selhání ledvin je nutné provést dialýzu, tj. očišťování krve pomocí přístrojů. Někdy se podává i čerstvá mražená plazma. Úmrtnost při syndromu se přes veškerou péči pohybuje až okolo 10%, ale pokud se podaří člověka udržet naživu v akutní fázi, může dojít k úplnému uzdravení včetně naprosté úpravy funkce ledvin.
Pozn.: Celý výše zmíněný text je věnován tzv. dětské formě HUS, která je nejčastější. Kromě ni existuje i dospělá forma HUS a rodinná (familiární) forma HUS, ale ty jsou velice vzácné. Nemají již souvislost s bakteriální nákazou a verotoxinem. Dospělá forma vzniká u některých autoimunitních onemocnění a po některých lécích (chemoterapeutika) a rodinná forma souvisí s vrozenými poruchami některých částí srážecího systému.
Zdroje
https://www.kidney.org
https://www.mayoclinic.org
