Hospicová péče je označením pro zdravotně-sociální péči o těžce nemocné a umírající pacienty, jejichž onemocnění není „léčitelné“ v běžném slova smyslu. Dříve šlo o péči, kterou poskytovaly specializovaná pracoviště označovaná jako hospice, dnes tato péče proniká i do domácího prostředí.
Komu je hospicová péče určena?
Hospicová péče se nejčastěji týká pacientů s generalizovaným nádorovým onemocněním, u kterých již není indikována onkologická péče, využívá se jí však i u jiných nevyléčitelných nemocí, kdy očekáváme blížící se smrt pacienta. Obvykle se využívá u pacientů, jejichž prognóza přežití je kratší než 3 měsíce.
Jaké máme formy hospicové péče?
Existují dvě základní formy hospicové péče – ústavní péče v hospicu a domácí hospicová péče. Hospiců v ČR není moc a jejich lůžková kapacita je omezená. Domácí hospicová péče je zajišťována odbornými pracovníky přímo v domově nemocného, což má řadu výhod.
Co nabízí domácí hospicová péče?
Filozofie hospicové péče se zaměřuje na péči o umírajícího – nesnaží se pacienta vyléčit, ale zajistit mu co nejkvalitnější a nejdůstojnější prožití času, který mu zbývá.
Mezi nabídky domácí hospicové péče může patřit toto:
1. Pomoc s péčí o pacienta – Pracovníci hospicové služby dojíždějí do domova nemocného a starají se o něj.
2. Podávání léků včetně nitrožilních, nitrosvalových či podkožních injekcí – To platí i pro opiáty, jsou-li předepsány lékařem.
3. Zapůjčení pomůcek nutných pro zkvalitnění života pacienta – Pro potřebné pacienta lze zajistit i domácí oxygenoterapii (přístroje s kyslíkem)
4. Psychologická podpora rodině
Domácí hospicová péče funguje na principu spolupráce mezi lékařem, hospicovými pracovníky a rodinou pacienta. Tato péče je z velké míry hrazená ze zdravotního pojištění. Některé její části mohou být placené, nicméně náklady nejsou příliš velké.
Kazuistika: Pacient s rozsáhlým a generalizovaným tumorem plicním byl přijat na interní oddělení pro celkové zhoršení stavu a pro dušnost. Po zaléčení se stav zlepšil. Stav pacienta se nedal považovat za terminální (tj. těsně před smrtí), ale prognóza se počítala v týdnech či měsících. Rodina by uvítala péči doma, ale nebyla si jistá schopností se o tohoto pacienta postarat. Byla kontaktována domácí hospicová péče, členové rodiny se s jejími pracovníky posléze dohodli na konkrétních podrobnostech. Při propuštění bylo v propouštěcí zprávě doporučeno zajištění domácí oxygenoterapie a při objevení se bolestí podávání opiátů. Pacient byl propuštěn, další péče již byla zajištěna hospicovými pracovníky.
Závěr: Hospicová péče si získává stále větší pozornost. Jedná se o nezbytnou součást našeho zdravotnického systému, která umožňuje těžce nemocným pacientům důstojné dožití. Slibný je zejména rozmach domácí hospicové péče, která umožní nemocnému zemřít v domácím prostředí. To má na jednu stranu pozitivní vliv na jeho psychiku a navíc to ušetří finance běžných zdravotnických zařízení, kde takoví pacienti dosud umírali.
