Hypokapnie je odborný termín, který označuje pokles koncentrace oxidu uhličitého v tepenné krvi pod dolní hranici normy. To znamená, že parciální tlak oxidu uhličitého v tepenné krvi (paCO2) poklesne pod cca 4,8 kPa (kilopascalů). Jde o stav opačný k tzv. hyperkapnii.
Příčiny: S hypokapnií se setkáváme vcelku často a většinou jde o důsledek rychlejšího a hlubšího dýchání. Při usilovnějším dýchání je totiž oxid uhličitý vydechován a jeho koncentrace v krvi klesá. S hypokapnií při zrychleném dýchání se můžeme setkat u lidí po nadměrné fyzické aktivitě, u lidí se zvýšenou tělesnou teplotou a u rozčilených hyperventilujících jedinců. Hypokapnie může vzniknout i u plicních chorob projevující se dušností, na kterou dotyčný člověk reaguje příliš usilovným dýcháním.
Projevy: Hypokapnie sama o sobě se neprojevuje, nicméně její vznik při usilovném dýchání vede po určité době k vychýlení acidobazické rovnováhy v organizmu do stavu s vyšším pH (odborně respirační alkalóza), který se může projevit hyperventilační tetanií s křečemi svalů.
Diagnostika: Hypokapnii můžeme diagnostikovat pomocí vyšetření parciálního tlaku krevních plynů (tzv. Astrup). K vyšetření potřebujeme vzorek tepenné krve, který obvykle získáváme z tepny na zápěstí (arteria radialis).
Léčba: Hypokapnie by měla být chápána spíše jako důsledek nadměrnějšího dýchání. Při poklesu frekvence a hloubky dýchání by měla vymizet. Při hyperventilaci je vhodné přimět dotyčného, aby chvíli dýchal do papírového sáčku s malým otvorem. V sáčku naroste koncentrace oxidu uhličitého a následně k tomu samému dojde i v krvi.
Zdroje
https://www.sciencedirect.com
https://www.clinicaladvisor.com
