Imuran je lék s účinnou látkou azathioprin. Jedná se o lék tlumící imunitní reakce (tzv. imunosupresivum), který využíváme v léčbě některých zánětlivých nemocí vyvolaných nadměrnou činností imunitního systému (autoimunitní nemoci). Azathioprin umožňuje blokovat syntézu DNA a to tlumí mimo jiné tvorbu bílých krvinek, které tvoří pilíř imunitního systému.
Využití: Imuran se může využívat v léčbě mnoha autoimunitních chorob, jako je například systémový lupus erytematosus, revmatoidní artritida a mnohé další. Z pohledu gastroenterologa má velký význam jeho využití u Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy.
Dávkování: Používá se cca 2-2.5 miligramu na kilogram tělesné váhy, to znamená u dospělého člověka cca 75-100mg Imuranu na jeden den (snažíme se dávat spíše nižší dávky). V případě, že slabší léky nejsou schopny onemocnění udržet v remisi a Imuran má prokazatelný efekt, pak jej lze podávat dlouhodobě (roky), přičemž se snažíme dosáhnout co nejnižší účinné dávky.
Imuran má poměrně pomalý nástup účinku, který je pozvolný a pohybuje se v rozmezí 4-6 měsíců. To je velký rozdíl oproti kortikoidům, jejichž účinky nastupují většinou již do 24 hodin.
Reakce s jinými léky: Velice důležité je vzájemné působení Azathioprinu a léků obsahujících sloučeninu alopurinol (např. lék Milurit), které jsou používané v léčbě dny. Alopurinol totiž blokuje enzym xantinoxidázu, která mimo jiné rozkládá i molekulu azathioprinu. Odbourávání azathioprinu se tedy snižuje a i v běžných dávkách se může stát toxickým. Bylo zjištěno, že azathioprin snižuje účinek Warfarinu.
Nežádoucí účinky: Imuran může mít řadu nežádoucích účinků na krvetvorbu, tento efekt pozorujeme asi u 5% pacientů. Může vést k poklesu počtu červených krvinek (chudokrevnost), bílých krvinek a relativně často krevních destiček (s následnými krvácivými projevy, nejčastěji s tvorbou modřin). Vzácněji bylo popisováno zvýšení jaterních testů. U pacientů s Crohnovou nemocí může někdy způsobit vznik akutní pankreatitidy. Vzhledem k tlumení imunity se mohou u lidí léčených Imuranem častěji objevovat infekce.
Kontroly: Vzhledem k výše uvedenému by měl být pacient s nově nasazeným Imuranem pravidelně kontrolován. Při zahájení léčby se doporučuje kontrola á 1 týden první měsíc, á 2 týdny druhý měsíc a pak jedenkrát měsíčně s kontrolou jaterních testů a krevního obrazu včetně počtu krevních destiček. Při dlouhodobé léčbě lze posléze frekvenci kontrol snížit, i tak je však vhodné je kontrolovat minimálně jedenkrát za 3-6 měsíců.
